Délka: 3,3 km Časová náročnost: 50 min
Kroměříž byla od poloviny 18. do začátku 21. století významným posádkovým městem. Kromě toho zde existovala od konce 17. století až do roku 1919 knížecí (arci)biskupská garda a až do 30. let 20. století i Sbor uniformovaných ostrostřelců v Kroměříži. Dějiny nejen kroměřížských jednotek jsou připomínány na akci s názvem Den uniformovaných sborů, která se pravidelně koná první říjnovou sobotu na letišti.
HLAVNÍ BOD TRASY:
1 – MLÝNSKÁ BRÁNA S GARDISKOU
Mlýnská brána a gardiska (zámecká strážnice) byly sídlem knížecí arcibiskupské gardy, která byla zřízena olomouckým biskupem Karlem z Lichtensteinu-Castelcorna v 60. letech 17. století. Úkolem gardy byla nejen obrana rezidencí v Olomouci a Kroměříži, ale také reprezentace osoby knížete-biskupa, od roku 1777 arcibiskupa olomouckého. Jediná z dochovaných městských bran získala současný vzhled v polovině 19. století, kdy ke gotizující bráně byla přistavěna klasicizující gardiska spojující bránu se zámkem. Garda byla zrušena roku 1919 rozhodnutím arcibiskupa Lva Skrbenského a obnovena skupinou Biskupští manové z Kroměříže v roce 2014.
HLAVNÍ BOD TRASY:
2 – BUDOVA MUZEA KROMĚŘÍŽSKA
V domě na Velkém náměstí (dříve Kapitulní nebo Vrchnostenský) sídlí Muzeum Kroměřížska. Současnou podobu objekt získal díky biskupovi Karlovi z Lichtensteinu-Castelcorna, poslední významná rekonstrukce budovy byla dokončena v roce 2020. Právě po ní byla v muzeu otevřena nová expozice Kroměříž v soukolí dějin 1848–1948. V rámci expozice je možné spatřit např. uniformy ostrostřelce, gardisty, legionáře či tzv. svobodovce z 2. světové války.
HLAVNÍ BOD TRASY:
3 – GYMNÁZIUM KROMĚŘÍŽ
Pamětní deska na budově Gymnázia Kroměříž na Masarykově náměstí připomíná nejvýznamnějšího absolventa školy, generála justiční služby a profesora mezinárodního práva Bohuslava Ečera. Ten se proslavil jako blízký spolupracovník Edvarda Beneše v londýnském exilu, a především jako předseda československé delegace při norimberském procesu, který předal čs. justici K. H. Franka. Mezi další osoby spjaté se školou patřil např. učitel Václav Sedláček, který byl kvůli odbojovým aktivitám zavražděn v Osvětimi, a Mirek Svoboda, syn Ludvíka Svobody, který zahynul v Mauthausenu.
HLAVNÍ BOD TRASY:
4 – MILÍČOVO NÁMĚSTÍ
Na Milíčově náměstí, jehož název se na rozdíl od okolních náměstí nikdy nezměnil, byli v květnu 1945 pohřbeni rumunští vojáci, kteří osvobozovali Kroměříž. Z místa zarostlého zelení mezi kašnou a silnicí byla těla nedlouho po pohřbu exhumována a přenesena na nový centrální městský hřbitov ve Velehradské ulici. Naposledy se ostatky rumunských vojáků stěhovaly v 70. letech 20. století a dnes spočívají ve vojenské části Ústředního hřbitova v Brně.
HLAVNÍ BOD TRASY:
5 – PAMÁTNÍK RUMUNSKÝCH VOJÁKŮ NA NÁMĚSTÍ MÍRU
Dnešní budova Justiční akademie na náměstí Míru č. 517/7 byla původně kasárnami Infanterie Regimentu No. 3 (IR3). Jeho prapor sídlil v Kroměříži od poloviny 19. století. Pluk bojoval např. u Trutnova během prusko-rakouské války v červnu 1866 a během 1. světové války bojoval jako jedna z mála jednotek rakouské armády na západní frontě proti Francouzům. Když po 2. světové válce rostl počet jednotek ve městě, stalo se z budovy dokonce sídlo velitelství divize. Před budovou se nachází jeden ze dvou pomníků připomínající osvobození města Rumunskou královskou armádou.
HLAVNÍ BOD TRASY:
6 – NÁMĚSTÍ MÍRU, KDE STÁVAL PROTITANKOVÝ KANÓN
V prostoru před bývalou budovou OV KSČ na náměstí Míru č. 3287 (později „nová“ poliklinika) stával před jejím vybudováním v roce 1974 pomník připomínající osvobození města. Na podstavci byl umístěn německý protitankový kanón PaK 40 ráže 75 mm, který se dnes nachází v expozici věnované Ostravské operaci ve Vojenském historickém ústavu v Lešanech.
HLAVNÍ BOD TRASY:
7 – DŮM, KDE ŽILA RODINA LUDVÍKA SVOBODY
V domě č. p. 1234/35 v dnešní ulici generála Svobody žila ve 30. letech 20. století rodina Ludvíka Svobody. Odsud budoucí generál, ministr a prezident odešel v roce 1939 do Polska. Manželka Irena i obě děti, Zoe a Mirek, se účastnily odboje, nicméně po pomoci výsadku S1/R jim bylo na stopě gestapo. Zatímco Mirka gestapo zatklo, ženám se podařilo v listopadu 1941 na poslední chvíli utéct a na rozdíl od Mirka válku přežily.
HLAVNÍ BOD TRASY:
8 – POMNÍK RUMUNSKÝCH VOJÁKŮ PŘED KVĚTNOU ZAHRADOU
Pomník se jmény padlých rumunských vojáků před vstupem do Květné zahrady. Od jihovýchodu postupující rumunská armáda byla požádána, aby ušetřila historické město před těžkou dělostřeleckou palbou. Tak se také stalo, ovšem po celém území města tak docházelo k těžkým bojům muže proti muži.
HLAVNÍ BOD TRASY:
9 – OKRESNÍ SOUD KROMĚŘÍŽ
V budově městského soudu (dnes Okresní soud Kroměříž, Soudní 1279) byl 26. dubna 1946 popraven vůdce Strany zelených hákových křížů František Mikoláš Mlčoch. Zběh z rakouské armády, který vstoupil do čs. legií v Rusku, se po válce stal komunistou a podvodníkem. Nakonec se profiloval jako nacistický kolaborant, jehož život skončil na šibenici.
HLAVNÍ BOD TRASY:
10 – HOSPŮDKA NA SCHŮDKÁCH
Ač se to na první pohled nezdá, také historie hospůdky Na Schůdkách v Havlíčkově ulici č. 1262 je spojená s uniformami. Jejím stavitelem byl totiž nadporučík Sboru uniformovaných ostrostřelců polského původu Felix Skibinsky. Hospoda ve slohu belgické secese byla postavena v roce 1905 pro hostinského Františka Pečmana. Skibinsky kromě řady staveb v Kroměříži vyprojektoval i kapli sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti.
HLAVNÍ BOD TRASY:
11 – HANÁCKÉ NÁMĚSTÍ
Dnešní Hanácké náměstí bylo až do počátku 21. století vojenskými kasárnami. Původně c. k. zeměbraneckého pěšího pluku č. 25 (LIR25), od roku 1920 pěšího pluku 3 Jana Žižky z Trocnova a jméno Žižkova kasárna mu zůstalo až do konce působení zdejší posádky. V roce 2015 byla na budově bývalého posádkového domu odhalena pamětní deska Kroměřížanům, kteří sloužili za 2. světové války v řadách RAF. Nachází se vedle pomníku příslušníkům pěšího pluku 3.
HLAVNÍ BOD TRASY:
12 – OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA VE VELEHRADSKÉ ULICI
V prostoru dnešní okružní křižovatky ve Velehradské ulici stával od roku 1960 do roku 1991 na mohutném podstavci těžký tank IS 2. Jednalo se o stroj, který prošel boji ostravské operace a byl jedním z osmi tanků tohoto typu ve výzbroji Československé lidové armády. Před zničením v hutích jej v roce 1991 zachránilo umístění ve Vojenském historickém muzeu v Lešanech.
HLAVNÍ BOD TRASY:
13 – KNIHOVNA KROMĚŘÍŽSKA NA SLOVANSKÉM NÁMĚSTÍ
Ve sklepě budovy Knihovny Kroměřížska na Slovanském náměstí byl (a je) umístěn kryt štábu CO pro okres Kroměříž. Byl určen k ochraně pouze vybraných lidí, kapacita je cca 20–30 osob zhruba na 10 dnů. Kryt se dal v době nebezpečí úplně odstřihnout od okolního světa, voda byla k dispozici v kádi, vyráběla se elektřina, filtroval se vzduch. Kryt patří mezi významné technické památky Kroměříže a je jediný svého druhu ve Zlínském kraji.