1. sál: Přibližná
místa
Petr
Veselý a Tomáš Hlavina
Společná
výstava sochaře Tomáše Hlaviny a malíře a básníka Petra Veselého se dotýká
paradoxu nepředmětného světa vytvářeného předměty. Výraz Za
sloupem definuje k situaci, kdy sloup jako určité a
pevné, materiální vymezení místa je výchozím bodem, ale naše pozornost je
naváděna neurčeným směrem a na neurčenou vzdálenost, někam za. Do úkrytu před
nepřítelem, do dálky z potřeby uniknout nebo touhy objevovat.
2.
sál: Bytosti jako on
Jakub
Matuška
Bytosti
na obrazech Jakuba Matušky vyvolávají empatii a není důležité, jestli je
obdivujeme nebo s nimi soucítíme. Cesta skrze jemnou záclonu kresebných a
malířských technik k individuální výpovědi o reflexi existence je přesně to, k
čemu nás autor vybízí. Není to ale ladná jízda velkou rychlostí, na této cestě
je víc překážek, o které lze zakopnout, než bývá běžné. Krok vpřed a vzad před
Matuškovými obrazy je pohyb, který připomíná průzkum nesnadného terénu, připodobňuje
přitažlivost a ostych zároveň.
3.
sál: Astronavigace
Vladimír
Houdek
Středověké
mapy vykreslovaly objevené hranice pobřeží a orientační body v krajině.
Tam, kde bylo území neprobádané, kartografové dokreslovali to, co bylo známé
z mytologie a z představ nejodvážnějších vizionářů. Touha po poznání,
uchopení proměňujícího se běhu světa potřebuje navigaci. Tam, kde končí umění
geometrie technicky popsat a organizovat vypozorované jevy, zůstává pochybnost
a strach, otevírá se prostor pro představy.
4.
sál: Hladina
Lubomír
Jarcovják
Minimalismus není pro ty, co nemají co říci. Pokud nemáte obsah,
forma to nedožene. Prázdné formy jsou prázdná slupka, pleva, kterou odnese
vítr, odvane čas. U Lubomíra Jarcovjáka to tak není, jeho formy nejsou prázdné
ani užitkové. Promlouvají jazykem symbolů. Také manýra formy je vyloučena.
Autor postupuje formou experimentu, pozoruje a postupně nachází tvar. Myšlenku
sděluje, ale nevnucuje. Jeho formy se nedožadují pozornosti, ale umí zaujmout.
18:00 hod.