GREEN SCREEN

Zájem o biomorfní, organické tvarosloví působí jako nepřímá reakce na krizi a odcizení člověka v jeho etické, statutární i systémové roli. Tento jev se v dějinách výtvarného umění cyklicky vrací právě v obdobích, v nichž je otřesena víra v člověka a lidstvo, a kdy umění znovu intuitivně zakládá a tím obnovuje svou citlivost a respekt vůči rozmanitým formám života a jeho projevům. V případě Evy Macekové se jedná o souběh s vlastní vyhraněnou citlivostí a intenzitou individuálního prožívání, které předcházejí pomyslnému kolapsu člověka budováním jakési nové, imaginativní mytologie, v níž dominantní roli hrají hybridní bytosti – rostliny (Eco driver, 2025). Tyto auxiny (ztělesněné rostlinné hormony), jak je sama autorka nazývá, v sobě nesou referenční rozpornost. Přestože mají reprezentovat pocit harmonie, klidu, bezpečného prostředí odkazujícího na mýtus nevinnosti a ráje, působí čas