Tři smysly

Eva Brodská (1937) přináší do tradiční techniky tkaní tapiserií na tkalcovském stavu vlastní vizualitu založenou na účincích proměnlivého světla, difuzním prolínání barev a subtilní estetice připomínající akvarel. Právě akvarely autorce slouží jako skici a předlohy, podle nichž následně vytváří tkané kompozice. Jemnost akvarelového projevu ve spojení s tradiční technikou tapiserie utváří nový a nečekaný výraz, který kontrastuje s řemeslněji pojatou estetikou kmenových koberců. Přináší pojetí založené na jemnějších kontrastech a rozsáhlejších barevných přechodech, jež se do sebe vpíjejí podobně jako akvarelové plochy tvořené jemnými barevnými skvrnami.