Skalní městečko Chřibů
SKALNÍ MĚSTEČKO CHŘIBŮ – Poznej skály ve všech podobách
ROZSYPALOVA OSADA – KOMÍNKY – SYPČINY – KOŠÍKOVSKÉ SKÁLY –
SVATÝ HUBERT – ROZSYPALOVA OSADA
Trasa nacházející se v severovýchodní části Chřibů kopíruje zčásti Spáčilovu naučnou stezku a Stezku Zdenka Sedláčka.
Milovníkům skalních útvarů budou jistě zářit oči a na své si přijdou též kochači, neboť náhorní pastviny umožňují
krásné výhledy na Buchlovské kopce. Trasu lze libovolně prodlužovat či zkracovat, neboť oblast je protkána turistickými
trasami a lesními cestami.
TRASA:
Trasu je výhodné začít u Rozsypalovy lesní osady v Kudlovické dolině (více o osadě najdete v historické vsuvce), kde se nachází prostorné parkoviště, v jehož těsné blízkosti protéká Kudlovický potok a nachází se také mohutná kamenná studánka zvaná Mariánská. Z Kudlovické doliny vás po zelené značce povede Spáčilova naučná stezka (více o stezce a panu Spáčilovi najdete v historické vsuvce) do kopce přes přírodní rezervaci Záskalí (viz biologická vsuvka) až na Komínské skály. Altánek u rozcestníku Komínské skály vybízí k tomu si dát malou pauzičku. Odtud se dále vydáte po červené turistické značce kolem skalnaté přírodní památky Komínky (cca 170 m od altánku) až k rozcestníku Pod Kozincem. Výstup na skalnatý vrchol Komínky (521 m n. m., úvodní foto) zakončený krásnými výhledy si nenechte ujít. V úseku altánek–Pod Kozincem vede přibližně dvě třetiny značka po zpevněné cestě a poslední třetinu přes pastvinu oplocenou elektrickým ohradníkem. V samém závěru úseku se můžete pokochat božským výhledem na Buchlovské kopce. Od rozcestníku Pod Kozincem k dalšímu rozcestníku Sypčiny vás zavedou turistické značky červená a modrá, které tu mají souběh. Na tomto kratším úseku (cca 800 m) minete po pravé straně vrch Kozinec (494 m). U rozcestníku Sypčiny se dále vydáte po červené. Cesta vás nejprve povede
mezi stromy a dále se na pravé straně objeví louky a vlevo minete malou výklenkovou kapličku, u které se nachází posezení. Zde se nacházíte na kopečku zvaném Sklepisko (442 m). Kousek dále se vpravo, ve směru severovýchod, otevřou výhledy na obec Košíky a v dáli pak můžete dokonce rozeznat i Uherské Hradiště. Po necelých 2 km od rozcestníku Sypčiny byste neměli minout odbočku doleva po žluté značce, která se nachází u závory přes cestu, odbočující doleva. Zde se napojíte na Stezku Zdeňka Sedláčka (více o stezce v historické vsuvce). Pokud byste odbočku přešli a dostali se k rozcestníku Paseky, je nutné se vrátit zhruba 400 m zpět, abyste se nepřipravili o krásnou skalní oblast zvanou Košíkovské skály. Žlutá turistická značka vás po chvíli svede z lesní cesty opět na lesní pěšinku, která se bude klikatit s větším převýšením směrem z kopce a náročnějším terénem mezi soustavou Košíkovských skal (foto 2). Ty zahrnují několik skalních věží z pevného třetihorního pískovce nacházejícího se na konci skalnatého hřebene a dělí se na Horní skály s 10 lezeckými cestami, Věž s 5 cestami a Dolní skály o výšce 10 metrů se 7 cestami. Oblast je vyhledávanou lokalitou pro tzv. bouldering. Tento úsek může být velmi náročný pro malé děti nebo starší turisty. Je nutno zdolat příkré schůdky, přelézt spadlé stromy a stezka může být i bahnitá. Po 1,5 km vás cestička, po překročení Kudlovického potoka, dovede k hlavní silnici. V tomto místě se nachází Boží muka, přístřešek a rozcestník Svatý Hubert. Od Svatého Huberta můžete dokončit okruh monotónní chůzí po silnici, která nás po 2,5 km dovede zpět na parkoviště u Rozsypalovy osady. Zdatnější turisté si mohou pokračovat po žluté značce Stezkou Zdeňka Sedláčka přes skalní oblasti Miláčka a Budačina, případně okruh jakkoli upravit dle svého.
Z HISTORIE:
ROZSYPALOVA OSADA
Zakladatelem osady byl Antonín Rozsypal, drogista a nadšený milovník přírody z Kroměříže. Kromě mnoha občanských aktivit byl především propagátorem tábornického hnutí a pobytu mládeže v přírodě. Roku 1935 si po odkoupení pozemků od Havlíkových z Lubné mohl splnit svůj sen a za pomoci přátel zde vystavět první chatky, dřevěnou budovu Lesní školy mládeže a koupaliště, ve kterém ale byla kvůli okolnímu stinnému hvozdu a nadmořské výši 300 metrů voda vždycky spíše ledová. O rok později byla na louce hned pod lesem vystavěna také restaurace disponující tanečním kolem. V tomto roce (1936), kdy byla Etiopie brutálně napadena fašistickou Itálií, dostala osada jako projev solidarity s napadeným lidem přezdívku Habeš. Velmi aktivní Antonín Rozsypal poté za německé okupace tvrdě narazil: spojil se totiž s členy odboje, ale kvůli jejich naivitě byli všichni prozrazeni, zatčeni, odvezeni do Brna a po krutých výsleších převezeni do koncentračního tábora Mauthausen. Tam Rozsypal v prosinci roku 1941 zemřel. Po válce byla roku 1946 na jeho počest na blízkou skálu Budačiny umístěna bronzová pamětní deska, ale jelikož byla bronzová písmenka ukradena, nahradila ji deska z mramoru.
SPÁČILOVA NAUČNÁ STEZKA A JINDŘICH SPÁČIL
Spáčilova naučná stezka zbudovaná v roce 1984 a pojmenovaná na počest kvasického rodáka, spisovatele, historika a místního patriota, Jindřicha Spáčila má 5 zastavení a mapuje historické i přírodní zajímavosti severovýchodní části Chřibů. Stezka začíná v obci Kostelany a končí na Bunči, má délku 13,2 km. Jindřich Spáčil (1899 – 1978) byl moravský učitel, spisovatel a amatérský archeolog. Jindřich Spáčil se celý život považoval hlavně za učitele, toto povolání stavěl nad veškerou další činnost. Svůj život zasvětil i kulturně osvětové, vlastivědné a literární práci. Neúnavně přednášel, organizoval výstavy, zapojoval se do práce ochotníků i Sokola. Jeho nejvýznamnějším počinem bylo založení vlastivědného muzea (dnešní Muzeum Kroměřížska).
STEZKA ZDEŇKA SEDLÁČKA
Turistická stezka pojmenovaná po činovníku Klubu českých turistů Zdenku Sedláčkovi měří 5,5 km a vede krásnou přírodou Chřibů z obce Košíky ke skalám Miláčka a Budačina. Vhodná je jen pro pěší turisty.
Z BIOLOGIE:
PŘÍRODNÍ REZERVACE ZÁSKALÍ
Přírodní rezervace Záskalí představuje zalesněné hřebenové partie Chřibů s kamenitým vrchem Kameňák (451 m n. m.) a také jeho severní a jižní svahy s četnými skalními útvary. Lesní porosty reprezentují společenstva původních dubových bučin s výskytem kruštíku modrofialového (Epipactis purpurata).
Když se budeme pozorně dívat dolů, můžeme se potkat v této oblasti s roháčkem bukovým nebo mistrem střevlíkem, a když nahoru, můžeme zahlédnout během procházky datla, žluvu, káně či jestřába.
PŘÍRODNÍ PAMÁTKA KOMÍNKY
Přírodní památka Komínky představuje pískovcové vrcholové skalnaté partie na zalesněném hřbetu Chřibů, táhnoucím se od Kudlovické doliny směrem k Bunči. Nachází se na svazích a vrcholu kóty Komínky (520 m n. m.). Na nejvyšším skalním útvaru se nacházejí vytesané schůdky a vyhlídková plošina. Komínské skály jsou často navštěvovány také za účelem lezení s lanem a pro bouldering.