Z Hlinska do Holešova
Z HLINSKA DO HOLEŠOVA – Vláčkem za výhledy a odpočinkem
HLINSKO POD HOSTÝNEM – KOPEČEK KOPANINY – HOLEŠOV
Jedná se o velmi nenáročnou trasu vhodnou téměř pro všechny věkové kategorie, z Kroměříže velmi pohodlně dostupnou
vlakem tam i zpět. Během trasy sice nenarazíte na žádné zvláštní obdivuhodnosti, nicméně nádherné výhledy
na Hostýnské vrchy i do ostatní přilehlé krajiny vás budou doprovázet po celou dobu trasy, a to bez velké námahy.
Trasa končí ve městě Holešov, kde si jistě najdou to své milovníci historie a architektury.
TRASA:
Do obce Hlinsko pod Hostýnem se pohodlně dostanete z Kroměříže vlakem. Cíl vaší trasy (vlakovou stanici
Holešov) si můžete prohlédnout již po cestě do Hlinska, protože se jedná o zastávku téhož spoje. Opatrně přejděte hlavní silnici č. 438 a vydejte se prve po chodníku chvíli doleva a hned první odbočkou doprava, kde po pravé straně minete malý obchůdek COOP. Minete rovněž i menší dětské hřiště a u památníku obětem 1. světové války odbočíte vlevo na menší asfaltovou slepou cestu, která se brzy mění v cestu polní. Po této neznačené polní cestě půjdete rovnou za nosem přibližně 7 kilometrů až dojdete do Holešova. Během cesty budete po levé ruce moci obdivovat Hostýnské vrchy i se Svatým Hostýnem (foto 1). Po pravé ruce se vám budou otevírat výhledy do krajiny, které se budou průběžně malinko měnit. Když budete pozorní a budete si všímat i stromů, které zpočátku polní cestu lemují, můžete na staré třešni
zahlédnout (zejména v pozdním jaru či na konci léta) jedlou dřevokaznou houbu zvanou sýrovec žlutooranžový. Více o této krásné a chutné houbě naleznete v Biologické bublině. Přibližně v 1/3 trasy dosáhnete nejvyššího bodu trasy, který se nazývá Kopaniny (357 m n.m.). Stoupání je ale tak mírné, že si ho skoro ani nevšimnete a nejvyšší bod se vám musí ohlásit dřevěnými lavičkami a kamennou mohylou s křížkem (na mohylu mohou děti přidat kamínek – viz úkol pro děti). Dále pak pokračujete jen velmi lehounce z kopce opět s nádhernými výhledy vlevo i vpravo až dorazíte k další odpočinkové lavičce – Jarošově (foto 2). V úseku od Jarošovy lavičky až po kaštanovo-lipovou alej, můžete v brzkém podzimu obdivovat mnoho typů dozrávajících bobulí (např. bobule jeřábu ptačího (obr. 3a), kaliny obecné (obr. 3b), bezu černého (obr. 3c), svídy krvavé (obr. 3d), či růže šípkové (obr. 3e). Během průchodu kaštanovo-lipovou alejí se můžete kochat pohledem na prastaré lípy, z nichž jedna je obzvláště zajímavá
(viz úkol pro děti). Cesta a později cestička, ze které nebudete odbočovat ani když se odbočky vyskytnou, vás nakonec po překročení říčky Rusavy zavede přímo k Holešovskému zámku (úvodní foto). Ještě
než dorazíte k zámku, můžete se občerstvit v Hospodě u Cabiša nebo navštívit Malé muzeum kovářství, které je hned naproti zmíněné hospody. Na prohlídku města Holešova si jistě vyčleňte nějakou tu hodinku, zvláště pokud jste milovníci židovské kultury (více v historické bublině). Zámek také nabízí svým návštěvníkům různé expozice či stín v zámeckém parku. K cestě zpět do Kroměříže můžete využit vlak či autobus, spoje jsou velmi časté a obě nádraží jsou u sebe v blízkosti centra města.
Z HISTORIE:
ŠACHOVA SYNAGOGA – HOLEŠOV
Při prohlídce města Holešov byste rozhodně neměli vynechat návštěvu židovské synagogy, kde se můžete zúčastnit komentované prohlídky. Šachova synagoga patří mezi nejvýznamnější památky nejen v Holešově a okolí, ale i v celé České republice. Jelikož je tato synagoga dnes již jedinou synagogou tzv. polského typu, která se zachovala v původní podobě, bývá označována dokonce jako světový unikát. Své jméno nese po významném učenci, rabínu Sabbatai ben Meir ha Kohenovi, který je také v Holešově pochován na nedalekém židovském hřbitově, který má zřejmě svůj původ již ve 2. polovině 15. století. Nejstarší dochovaný identifikovaný náhrobek je přitom z roku 1646. První písemné zmínky o hřbitově sice pocházejí z roku 1651, lze ale předpokládat, že nynější židovský hřbitov se rozprostírá na původním pohřebišti. Je situován severozápadně od středu ghetta asi 100 metrů od Šachovy synagogy. Pokud jste milovníci vína, můžete si domluvit ochutnávku košer vína. Toto víno vyrábí zbožný Žid, který žije podle zásad judaismu a který je zárukou, že do vína nevstoupí nic nečistého. Takové víno dostává speciální certifikát přímo od rabína. Více informací přímo u průvodce Vratislava Brázdila na telefonním čísle +420 603 796 411. Koncem července se každým rokem koná v Holešově Festival židovské kultury s bohatým programem.
Z BIOLOGIE:
SÍROVEC ŽLUTOORANŽOVÝ
Sírovec žlutooranžový, též choroš sírový, je dřevokazná houba z čeledi troudnatcovitých. Houba vytváří velké masité chorošovité plodnice vějířovitého až půlkruhovitého tvaru, široké až 50 cm, na kmeni tvoří i přes metr velké a velmi nápadné trsy. Plodnice jsou v mládí zbarveny jasně žlutě až žlutooranžově, spodní strana bývá až sírově žlutá, na svrchní straně se často střídají sytější a bledší oranžově žluté pásy. Stárnutím plodnice bledne do krémova či naopak tmavne. Houba má v mládí měkkou masitou dužinu a je jedlá, voňavá a chutná. Starší plodnice jsou ale tuhé a nechutné. Plodnice jsou výborné v guláši a omáčce, ale bývají připravovány mimo jiné jako obalovaný řízek. Podle některých názorů má chuť a především konzistenci podobnou kuřecímu masu, proto se také anglicky nazývá chicken of the woods.