Kaštanová vycházka
KAŠTANOVÁ VYCHÁZKA – výlet, kdy se chvílemi tají dech
ZDISLAVICE ZÁMEK – KAPLE PANNY MARIE – HOŠTICKÁ ALEJ – VINOHRADČÍK
HÁJENKA – KAMENNÝ STŮL – ZDISLAVICE
Výlet do okolí Troubek-Zdislavic, Honětic a Hoštic je plný různorodých zážitků. Lze navštívit hrobku Marie Ebner-Eschenbachové,
zvané také rakouskou Boženou Němcovou. Procházka vede kaštanovými alejemi kolem venkovských
šlechtických zámečků i typickým listnatým lesem Litenčické pahorkatiny. Trasa nabízí překrásné výhledy na Chřiby,
Kroměřížsko a Hostýnské vrchy.
TRASA:
Výlet začnete v obci Zdislavice (Troubky-Zdislavice). Ta se nachází na okraji Litenčické pahorkatiny. Zaparkujete na parkovišti u zámku, které je po levé straně silnice směřující do obce Honětice. Od parkoviště stezkou z kopce po louce sestoupíte k hrobce Marie von Ebner-Eschenbachové, hraběnky Dubské (foto 1), dvakrát navržené na Nobelovu cenu za literaturu. Informace o hraběnce naleznete na informační ceduli pod parkovištěm. V blízkosti se nachází také zámek Zdislavice, původní renesanční tvrz přestavěná na barokní zámek. V současné době je zámek novým majitelem celkově rekonstruován. Více o hrobce i zámku naleznete v historické vsuvce. Od zámku se vydáte po silnici a zelené turistické značce směrem k obci Honětice ke zdislavické kapli Panny Marie, kde se na rozcestí silnic nachází i turistický rozcestník. Zelená značka vás povede ještě chvíli po silnici směrem k Honěticím, ale pak zahne do mírného kopce, kolem lesa, loukou a polem k začátku kaštanové aleje. Tato kaštanová alej, doplněná jasany a ořešáky, je tvořena celkem 332 stromy, a řadí se mezi chráněná památná stromořadí. Alejí půjdete po vrstevnici nad Honěticemi, kolem zaniklé obce Svárov a pozůstatků tvrze Svárov, až k fotovoltaické elektrárně a k rozcestníku, kde zelená značka i alej končí. Navazuje však druhá kaštanová alej, která vede od Hoštického zámku (foto 2), který je na dohled, k lesu. K zámku si můžete udělat krátkou odbočku. Více o Hoštickém zámku naleznete v historické vsuvce. Alejí se vydáte po žluté turistické značce až pod les, kde si můžete odpočinout pod přístřeškem s krásnými výhledy na Chřiby. Po značce dále pokračujte do kopce lesem až k hájovně a rozcestníku Vinohradčík-hájenka, kde žlutá značka končí. Za hájovnou se vydáte doprava pěšinou k okraji lesa (pozor pěšinu je snadné přehlédnout). Odtud se vám otevřou výhledy na okolí Kroměříže, Hostýnské vrchy a Chřiby. Podél lesa sejdete na jeho konec, kde pokračujete doprava chodníčkem kolem dobytčí ohrady až na horní okraj obce Zdislavice. Doprava u prvního domu obce začíná polní cesta. Krátkou odbočkou si zde můžete sejít asi 100 m k obci ke studánce s lavičkami a prohlédnout si kapli Svatého Floriána. Polní cestou dojdete k odpočívadlu Kamenný stůl (foto 3). Šipka na rozcestníku napoví, že cestou doprava, ani ne po 500 metrech, dojdeme k raritě zdejší lokality, starému lyžařskému vleku (úvodní foto). Na konci cesty a současně u posledního sloupu vleku najdete prostorný přístřešek a venkovní ohniště. Dále se vydáte zpět ke Kamennému stolu a kolem něj, stále rovně po cestě z kopce, až dojdete zpět k zámku ve Zdislavicích, k parkovišti.
Z HISTORIE:
HROBKA MARIE EBNER-ESCHENBACHOVÉ Klasicistní hrobka Marie Ebner-Eschenbachové s nádhernou kaplí je obdivuhodná svým technickým a architektonickým řešením, jedinečnou atmosférou i citlivým začleněním do terénu s dálkovými výhledy do krajiny. Německy píšící spisovatelka českého původu Marie Ebnerová z Eschenbachu je považována za jednu z nejvýznamnějších literárních osobností 19. století. V Rakousku oslavovaná, u nás prakticky neznámá. ZÁMEK ZDISLAVICE Zámek Zdislavice je bohužel veřejnosti nepřístupný. Působivá budova byla v posledních letech rekonstruována. Zámek byl postaven na místech kamenné tvrze koncem 17. století. Do dnešní podoby byl upraven hrabětem Dubským ve 40. letech 19. století. Po roce 1948 byl znárodněn a byl zde ústav pro hendikepované. V rámci restituce byl zámek vrácen původním majitelům. V roce 2016 byl prodán a následně rekonstruován. K zámku přiléhá park se vzácnými stromy. ZÁMEK HOŠTICE Hoštice patří k nejstarším obcím na úpatí nevelké Litenčické pahorkatiny. Jejich srdcem byla už někdy ve 12. století tvrz, později přebudovaná na zámeček. Kolem něj časem vyrostla vesnička s kostelem, s nedalekými Zdislavicemi zámek dodnes pojí starobylá a velmi malebná alej s kaštany a ořešáky, která na jaře nádherně kvete a na podzim hýří pestrými barvami. Až do 17. století byl nynější zámek tvrzí, která však prošla barokní přestavbou. V 18. století se Hoštice se zámkem a statkem Ferdinanda Geisslerna staly „poutním místem“ zemědělců a chovatelů z celé Evropy. Zámecký pán s velkou vášní pro chovatelství a šlechtitelství tu mimo jiné vyšlechtil speciální plemeno jemnovlnných ovcí, které v době napoleonských blokád nahradily nedostupné španělské ovce merino. Z jeho výzkumů čerpal i J. G. Mendel. Až do roku 1948 patřil zámek rodině Dubských. Události konce války, kdy se v zámku v rychlém sledu střídali partyzáni s nacisty, zachytili Jindřich Ocásek a Václav Pešl v knize V dvojím ohni z roku 1974 nebo ve fi lmu Oddíl Chřiby 1945 z roku 1947, který byl nedávno v Austrálii digitalizován. Mimo jiné zachycuje i dramatické zatčení německého generálmajora Dietricha von Müllera. Hoštický zámek dnes přístupný veřejnosti pravidelně není. Do parku můžete nahlédnout přes mřížoví zámecké brány a na prohlídce zámku i parku se můžete domluvit individuálně na e-mailu: luksik.petr@post.cz.
Z BIOLOGIE:
KAŠTAN NEBO JÍROVEC? JÍME NEBO NEJÍME KAŠTANY? Kaštan nebo jírovec? Jíme nebo nejíme kaštany?Ano i ne. V České republice se můžete setkat se dvěma druhy kaštanů. První se jmenuje jírovec maďal či kaštan koňský a druhý se nazývá kaštanovník setý či jedlý kaštan. Rozdíl mezi kaštanem (jírovcem maďalem) a jedlým kaštanem (kaštanovníkem setým) je v tom, že jírovec má nejedlé plody, zatímco plody kaštanovníku jsou jedlé a chutné po tepelné úpravě. Jírovec, lidově nazývaný „kaštan“, má velké, kulaté plody v zeleném obalu s hrubšími ostny, zatímco kaštanovník má plody menší, zploštělé, v hnědém obalu s jemnými štětinami. Jírovec se také vyznačuje dlanitě složenými listy po pěti až devíti lístcích, zatímco kaštanovník má listy jednoduché, podlouhlé. PODROBNĚJŠÍ ROZDÍLY: Plody: Jírovec (kaštan): Velké, kulaté, uložené v zeleném obalu s hrubšími ostny. Nejsou jedlé a mohou být toxické. Kaštanovník (jedlý kaštan): Menší, zploštělé, uložené v hnědém obalu s jemnými štětinami. Jsou jedlé po tepelné úpravě (pečení, vaření). Listy: Jírovec (kaštan): Dlanitě složené, obvykle po pěti až devíti lístcích. Kaštanovník (jedlý kaštan): Jednoduché, podlouhlé, bez složených lístků.