Křéby
KŘÉBY – místo posvátné i světské
UHŘICE-KŘÉBY-KOVÁLOVICE – OSÍČANY-PRASKLICE-UHŘICE
Trasa se nachází na samotné východní hranici Zlínského kraje, cca 20 km od města Kroměříž a je velmi nenáročná s malým
převýšením. Je možno ji zvládnout jak s kočárkem, tak na kole, a při kratší variantě i s malými dětmi. Zajímavostí
na cestě je zejména poutní místo Křéby a národní přírodní památka Křéby (tři ostrůvky výslunných travnatých strání).
TRASA:
Trasa začíná a končí v obci Uhřice (Morkovice-Slížany), která se nachází na samém okraji Zlínského kraje. Pojedete-li autem, je možné pohodlně zaparkovat před obecním úřadem, který byl kdysi školou. V obci se nachází také zámeček s parkem (můžete si prohlédnout pouze po domluvě), více naleznete v historické vsuvce. Z parkoviště se vydáte na náves, kde se nachází autobusová zastávka, malá zvonička a také socha sv. Jana Nepomuckého. Dále vás silnice vedoucí do Mořic zavede ke hřbitovu, ke kterému z hlavní silnice odbočíte vlevo na polní cestu, cyklotrasu č. 5084. U hřbitova se nachází chráněný památný strom České republiky – lípa malolistá či srdčitá a kříž. Na hřbitově si můžete prohlédnout hrobku hraběcí rodiny Jenison-Wallworth. Kolem hřbitova pokračujte polní cestou/cyklotrasou, kde přibližně po 20 minutách chůze (1,2 km) narazíte na spíše nenápadnou odbočku vpravo do kopce. U odbočky je dřevěný kříž, který značí, že se jedná o křížovou cestu na poutní místo Křéby (foto 1), popis viz historická vsuvka. Na poutním místě si můžete odpočinout a pokochat výhledy jak na stranu jižní k obci Prasklice, tak na sever, směrem k obci Mořice. Dále se pak vrátíte stejnou cestou z kopce zpět k odbočce a půjdete dále cca 100 m cestou k mostu přes Tištínský potok (Tištínka). Před mostem vpravo půjdete pěšinou cca dalších 400 m a po pravé straně se bude přibližně 150 m přes pole rýsovat národní přírodní památka (NPP) Křéby označená informační cedulí (viz biologická vsuvka). V období od jara do podzimu může být průchod přes pole ztížen rostoucími polními plodinami, případně si cestičku budete muset vyšlapat sami. U NPP Křéby se můžete rozhodnout pro delší či kratší variantu trasy. Nejkratší variantou trasy (5,5 km) je návrat k mostu a dále chůze po cyklotrase č. 5084, kdy přibližně po 300 m narazíte na asfaltovou cyklostezku vedoucí z Morkovic do Nezamyslic (dále CMN). CMN byla vybudována v roce 2012 a dříve tato trasa sloužila jako regionální železniční trať. Po trase se zachovalo několik budov, narazíte i na zarostlá nástupiště, kilometrovníky, několik telefonních sloupů a staniční cedule. CMN vás při odbočce
na zmíněné křižovatce doleva pohodlně dovede po 1,5 km k odbočce opět doleva na menší silnici vedoucí
zpět do Uhřic. Pokud si zvolíte delší trasu, můžete pokračovat pěšinou podél potoka Tištínka až k vodní ploše, která byla zbudována jako opatření v rámci protipovodňové ochrany obce Koválovice- Osíčany. Zde se napojíte na cestičku, která vás přivede na již zmiňovanou CMN. Na CMN odbočíte ve směru Prasklice Uhřice (nádrž budete mít vlevo). Zhruba po 500 m si můžete udělat menší zastávku v Řemeslném pivovaru HUSAR v obci Koválovice-Osíčany. Po dalším kilometru potkáte odbočku na obec Prasklice, kde se dáte doprava a po méně frekventované silnici (znovunapojení na cyklotrasu 5084) lemované ovocnými stromy se po chvíli dostanete do středu obce Prasklice. Zde se nachází hned několik zajímavých míst – kostel sv. Anny, muzeum Horákův statek (návštěvu si lze domluvit dopředu telefonicky) a dětské hřiště s přístřeškem. Dále se u kostela dáte vlevo do kopce, na rozcestí cest půjdete stále rovně, mírně do kopce
za vesnici až na horizont ke kříži, na křižovatku silnic nižší třídy s krásnými výhledy do krajiny. Zde se dáte doleva směr Uhřice. Silnice lemovaná ovocnými stromy vás opět dovede k CMN. Tuto přejdete a silnicí rovně a dále mírně doleva na hlavní silnici se dostanete zpět k autu v Uhřicích.
Z HISTORIE:
OBEC UHŘICE A ZÁMEK
Uhřice, původně Uherce, se prvně datují v roce 1336. V obci se nachází zámeček, ke kterému patřil i velkostatek. Prvním majitelem těchto nemovitostí byl Vrchoslav z Uherce, dále pak přecházely do různých rukou až do roku 1935. Dnešní podoba klasicistního zámečku s pozdně barokními prvky je taková, že se jedná o samostatně stojící patrovou stavbu obklopenou hospodářským areálem a zámeckým parkem. Součástí zámku je nově zrekonstruovaná zámecká kaple. V současné době probíhá rekonstrukce střech. Zámeček byl zřízen z bývalé tvrze, stejně tak jako ovčírna, pivovar se sladovnou, panský šenk, mlýn a kovárna. Na konci 19. století byla v obci zřízena i škola. Dnes je škola přestavěna a slouží jako obecní úřad. Prostory jsou využívány také k různým společenským a komunitním akcím.
POUTNÍ MÍSTO KŘÉBY
Poutní místo Křéby se nachází na jednom z posledních vrcholů Chřibských vrchů. Historie tohoto kouzelného místa je velmi stará. Lidé se zde usídlili již v době bronzové, kdy zde stávalo rozsáhlé
opevněné hradiště. Vedla zde pradávná Hradská cesta, po které putovali poutníci z jihu přes Chřiby dále na Hanou. Od nepaměti zde stával zájezdní hostinec a v 18. století zde byla postavena i poutní kaple. Tato poutní tradice byla poté obnovena po více než dvě stě letech v roce 2008, kdy byla posvěcena olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem nově postavená poutní kaple.
Z BIOLOGIE:
NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA KŘÉBY
Křéby jsou národní přírodní památkou, jež se skládá ze tří ostrůvků travnatých strání s výskytem řady vzácných a chráněných druhů rostlin i hmyzu. V letních měsících je tato oblast motýlím rájem. Nachází se na pravém údolním svahu potoka Tištínka ve výšce 228–277 m n. m. Tato lokalita byla vyhlášena národní přírodní památkou roku 1956. Její celková výměra je 4,73 hektaru. Jedná se o lokalitu s xerotermní travinobylinnou vegetací.
LÍPA SRDČITÁ (MALOLISTÁ) – Tilia cordata
Rozdíl v listu lípy srdčité a velkolisté: srdčitá – list je menší, hladký a s hnědými chloupky u řapíku; velkolistá – list je velký, jemně sametový na dotek, chloupky u řapíku listu nejsou nebo jsou jen světlé. Plod je vejčitě kulovitý až žebernatý oříšek hnědé barvy. Z lipového květu se připravuje čaj.