Kroměříž
KROMĚŘÍŽ – Kolem Kroměříže za příběhem o vodě
ŠLAJZA – FOTOPOINT BARBOŘINA – KVĚTNÁ ZAHRADA – MAXMILIÁNŮV
VODOVOD – PODZÁMECKÁ ZAHRADA – ŠLAJZA
Jen kousek za historickou Kroměříží začíná příběh o tom, jak naši předkové dokázali využívat vodu a jaký význam měla
a stále má tato životodárná tekutina pro zdejší obyvatele. Mnoho míst už zmizelo pod rouškou pověstného zubu času,
šikovný pozorovatel však v terénu dodnes může spatřit starý mlýnský náhon, slepá ramena Moravy nebo tajemné
vodárny. A za návštěvu stojí i nejkrásnější výhled z vrcholu Barbořina na starobylou Kroměříž i velkou část Moravy.
TRASA:
Výlet začnete na parkovišti odpočinkového a běžeckého areálu Šlajza na okraji Kroměříže. Zdejší luční krajina s herními prvky a venkovními ohništi skýtá sama o sobě nepřeberné množství zábavy, případně si tu můžete odpočinout po návratu z výletu. Kousek zpět u dálničního mostu narazíte na modrou turistickou značku, která je součástí Cyrilometodějské stezky spojující Olomouc a Velehrad a která vás zavede k jezu a vodní elektrárně Strž (úvodní foto). Kolem pramenišť pitné vody se vrátíte k dálničnímu mostu, opatrně přejdete železniční trať a silnici č. 47 a po cyklostezce kolem dálnice dojdete k odbočce doleva ke kopci Barbořina. Je opředen legendami a je z něj nejkrásnější výhled nejen na Kroměříž, ale i na Hostýnské a Vizovické vrchy, Chřiby a za pěkného počasí dokonce uvidíte i Jeseníky. Kromě zajímavé historie a několika vodáren tu najdete krásný lesopark s Naučnou stezkou veverky Čiperky, originálním fotopointem ve tvaru srdce (foto 3), herními prvky, vyhlídkovou plošinou i veřejným ohništěm. Červeně značenou místní stezkou Kolem Kroměříže se vydáte ke světově proslulé Květné zahradě (foto 1). Zde si můžete zaplatit její prohlídku a s dětmi si užít hlavně zdejší zelená bludiště a Jahodové kopečky, nebo
pokračovat kolem kapličky sv. Floriána čtvrtí Štěchovice ke Kojetínské ulici a odtud dál Resslovou ulicí a Chobotem Na Kopeček, kde se nachází vstup do Podzámecké zahrady (foto 2). Kolem Dlouhého rybníka se vrátíte k Cyrilometodějské stezce a po modré turistické značce zpět k výchozímu bodu u rybníka Šlajza. Pokud tudy půjdete po zavírací době Podzámecké zahrady, na Kojetínské ulici se vydáte vlevo k Maxmiliánovu dvoru a zde se také napojíte na modrou turistickou značku vedoucí ke Šlajze.
Z HISTORIE:
KROMĚŘÍŽ A VODA
Historicky byla Kroměříž s vodním živlem neodmyslitelně spjata. Město bylo vystaveno v těsné blízkosti řeky Moravy, která však tak jako dnes městem „jen“ neprotékala lemovaná vysokými břehy, ale klikatila se v mnoha meandrech, vytvářela slepá ramena, tůně a rozlévala se do okolních lužních lesů. Šlajza je například bývalým slepým ramenem Moravy, které se teprve regulací řeky na začátku 20. století změnilo v rybník. Hned vedle něj se nacházel dlouhý mlýnský náhon vedoucí od původně dřevěného jezu Strž, který sloužil ke splavování dřeva, a pod ním byla pláž, kde se lidé chodili koupat. V letech 1920–1923 tu byla postavena stejnojmenná vodní elektrárna, ve své době nejmodernější v Evropě, protože jako jedna z prvních byla osazena Kaplanovými turbínami. Od Strže odváděl vodu až téměř pod Arcibiskupský zámek mlýnský náhon k mlýnu, který se nacházel za dnešní mincovnou. Zde také později stávala vodárenská věž, která bývala podobně jako věže zámku či kostelů dominantou Kroměříže.
BARBOŘINA
Vrchol Barbořina měl pro město Kroměříž už od dávných časů mimořádný význam. Nevysoký kopec (265 m n. m.), ze kterého je ovšem překrásný výhled do širokého okolí, byl podle legendy ohňovou horou, tedy místem, na kterém naši dávní předkové zapalovali signální ohně ve chvílích, kdy se blížilo nebezpečí. Ve 13. století tu nechal biskup Bruno na svahu k Lutopecnám vysázet vinice. Stávala tu však také šibenice, kterou dokládá nejen popravčí jáma s lidskými kosterními pozůstatky se stopami lámání odhalená v roce 1998, ale také místní názvy, jako jsou např. Stínadla, U Spravedlnosti, Na Katůvce. V roce 1643 při dobývání města švédskými oddíly měl na východní straně Barbořiny generál Torstenson umístěno dělostřelectvo. Na Barbořině také stávala už od středověku kamenná boží muka sloupového typu, která v 90. letech 17. stol. nahradila barokní kaple zasvěcená sv. Barboře, odtud také nese vrch svůj název. A i na vrcholku tohoto kopce nám pokračuje příběh o vodě, nachází se tu totiž prameniště, jehož voda byla za biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna díky gravitačnímu vodovodu svedena až do města.
Z BIOLOGIE:
LÍPA MALOLISTÁ, TÉŽ LÍPA SRDČITÁ
Podzámecká zahrada je prostě unikát. Rozkládá se na ploše 64 hektarů mezi zámkem a řekou Moravou a je plná zajímavých staveb, soch, vodních kanálů a rybníků a samozřejmě poseta stovkami cenných stromů a keřů. Je tu vysázeno přes 200 druhů vzácných stromů z různých částí Evropy, Ameriky i Asie. Ve velkém počtu a různém stáří je tu ale zastoupen i náš národní strom, symbol České republiky, jehož listy zdobí
například prezidentskou standartu nebo pečeť České republiky. Dnes tvoří tento druh 15 % všech stromů rostoucích v Podzámecké zahradě a lemuje například celou cestu podél Dlouhého rybníka.