Vzhůru na Vlčák
VZHŮRU NA VLČÁK – Križovatkou poštovních cest
CETECHOVICE – GAVENDOVA SKÁLA – VLČÁK – MRAMŮRKA – STUDÁNKA
PANNY MARIE – CETECHOVICE
Během této nenáročné okružní trasy zvlněnou krajinou polí a lesy se můžete seznámit s příběhem Gavendovy skály,
navštívit samotu Vlčák nebo zjistit, co je to Mramůrka. Tato trasa je vhodná pro ty, kteří mají rádi slunce i stín, pohodlnou
polní i lesní cestu do kopce i z kopce a hlavně klid v přírodě mimo civilizaci.
TRASA:
Trasu můžete začít v Cetechovicích u obecního úřadu, kde je i prodejna potravin COOP a parkoviště. Vedle prodejny vlevo začíná polní cesta, kterou se vydáte směrem ke kopci Chlum. Po pravé ruce minete kříž a přibližně po 200 m dojdete k odbočce polní cesty vlevo (první odbočka od obce). Zde odbočte k polní cestě, kterou pak půjdete krásnou zvlněnou krajinou přibližně 550 m, poté opět odbočíte doleva a po chvíli minete další kříž. Tato polní cesta vás nakonec kolem dalšího kříže zavede až k silnici č. 432 Cetechovice – Střílky, kterou přejdete a vydáte se po cyklotrase č. 5019 až k Hájence Prusinovka (foto 1), odkud už vede cesta převážně lesem. Hájenka Prusinovka patří mezi nejstarší domy v obci Chvalnov. Má popisné číslo 1 a byla zřízena pro revírníka i hajného. Od hájenky pokračujte po zpevněné cyklotrase dál lesem až k vysílači. U něho se napojíte na červenou turistickou značku, která vás rovně dovede buď na Vlčák, a nebo odbočkou doleva po lesní pěšince ke Gavendově skále (569 m n. m.), což je nejvyšší vrchol procházky (foto 2). V květnu 1945 se zde zřítilo sovětské vojenské letadlo a celá
posádka zahynula. Od nevelkého skalního útvaru se vydáte pro červené značce rovnou ke křižovatce šesti cest zvané Vlčák. Více o historii toho místa naleznete v historické vsuvce. V současnosti je tato samota v soukromých rukou. Z Vlčáku se vydáte po souběhu žluté a modré značky směr Cetechovice a po 50 m se dáte ostře doleva již jen po modré značce z kopce dolů. Když budete pozorní, tak přibližně za 1,5 km neminete odbočku doprava ke skále Mramůrka, kde naleznete zatopený bývalý lom (foto 3) – pozůstatek po těžbě mramoru. Přístup k lomu je lepší v měsících, kdy není bujná vegetace. Další odbočka na sebe nenechá dlouho čekat. Tentokrát se po přibližně 300 m od lomu můžete vydat na rozcestí doleva, kde potkáte pomník Stanislava a dále pak studánku Panny Marie nedaleko pramene Cetechovického
potoka. Od studánky se můžete vrátit na modrou značku a zanedlouho již zahlédnout věže cetechovického kostela. Modré značení vás nakonec provede středem obce Cetechovice kolem barokního zámečku z 18. století, který je bohužel veřejnosti nepřístupný. Zde trasa končí a k parkovišti už je to jen pár kroků. Více o Cetechovicích a jejich zajímavostech najdete v historické vsuvce.
Z HISTORIE:
VLČÁK
Vlčák patří k nejvyšším vrcholům pohoří Chřiby a v dobách minulých býval významnou křižovatkou poštovních cest, po nichž každodenně projíždělo několik poštovních vozů. Nájemci zdejší samoty byli osvobozeni od roboty, ale byli povinni udržovat průjezdnost cest, obzvlášť v zimě. Dále bývalo jejich povinností ve stanovenou hodinu vyzvánět, aby se mohli v lesích bloudící lidé lépe zorientovat. Původně panská hospoda (před rokem 1764) náležela k cetechovickému statku a sloužila také jako poštovská stanice. Po roce 1881 hostinec pomalu ztrácel svůj význam, protože trasa poštovních vozů přes Chřiby byla zrušena. Poštovní vozy nahradila železniční pošta, ta však vedla jinudy a to do blízkých obcí Zdounky a Brankovice. V roce 1912 byla na Vlčáku i hvězdárna. Toto místo si velmi oblíbil ve své době významný a uznávaný fyzik a astronom František Nábělek, autor Velké mapy hvězdného nebe. Jezdíval zde často na prázdniny se svou rodinou a s dcerou Marií si zde na Vlčáku zřídili astronomickou pozorovatelnu. Později sloužila samota Vlčák také jako rekreační chata
s noclehárnou, která se stala oblíbeným prázdninový místem pro turisty. Nyní je v soukromém vlastnictví.
PROČ SE LIDEM V CETECHOVICÍCH ŘÍKALO TALIÁNI?
První zmínka o obci Cetechovice pochází již z první poloviny 12. století, z konce století 15. pak pochází zmínka o existenci tvrze, na jejímž místě dnes stojí zámek. Podle historických záznamů byly Cetechovice malé a dlouho zanedbané panství, ve kterém se velice často střídali majitelé. Uvádí se, že byla obec prodána 36x, naposled v roce 1912. Na konci 17. století, kdy byl na západním svahu Chřibů patřících do katastru obce objeven mramor. Ve stejné době však vypukla epidemie moru a lidé z obce téměř vymřeli. Tehdejší majitel panství však potřeboval dělníky. Vydal se proto na cesty, aby získal jednak nevolníky na práci a taky nové osadníky a sedláky do obce. Několikaměsíční „nábor“ byl úspěšný. Většina lidí, která pak do Cetechovic přišla, prý pocházela z Valašska, a tak se do slovníku místních lidí dostaly i některé prvky valašského nářečí. Protože místní kameníci neovládali umění těžby mramoru, byli sem pozváni mistři a dělníci z Itálie, kteří zpracování mramoru ovládali skvěle. Od té doby se začalo říkat Cetechovickým Taliáni.
Z GEOLOGIE:
ZATOPENÝ BÝVALÝ LOM MRAMŮRKA
Jedná se v podstatě o kousek dna jurského moře z období před 120 000 000 let v podobě vápence přeměněného na mramor. V pohoří Chřiby je Mramůrka zajímavá především proto, že geologická skladba Chřibů jsou pískovce, jíly, jílovce, slíny, slínovce, břidlice a slepence. Kdežto mramor vznikl přeměnou vápence (vlivem vysoké teploty a tlaku v zemské kůře), který vznikal nahromaděním skořápek a ulit měkkýšů na dně dávných moří. Pozůstatky po těžbě mramoru dokládají hned tři lomy, které leží na úpatí kopce Vlčák, z nichž právě Mramůrka stojí za návštěvu.
CETECHOVICKÝ MRAMOR
Barevnost cetechovického mramoru ovlivnily příměsi, které původně bílý mramor zabarvují do různých odstínů. Těžil se zde tedy mramor bílý, ale i načervenalý nebo žlutý. Krásy mramoru z této lokality si všimli i italští stavitelé arcibiskupského zámku v Kroměříži a začali jej používat na portály a veřeje (zárubně). Další využití bylo na oltáře, například v dómu sv. Václava v Olomouci, v kostele sv. Jakuba v Brně a mnoha dalších sakrálních stavbách na Moravě. Italští kameníci a stavitelé přinesli krásu cetechovického mramoru i do Vídně, kde se stal žádaným především na vlašské krby.