Švédské šance
ŠVÉDSKÉ ŠANCE – Za tragickou událostí z konce druhé světové války
HORNÍ MOŠTĚNICE – KŘÍŽ NA ŠVÉDSKÝCH ŠANCÍCH – BÝVALÁ POZOROVATELNA
CIVILNÍ OBRANY – BEŇOV-DOBRČICE – HORNÍ MOŠTĚNICE
Výlet v blízkém okolí okresního města Přerov vás zavede z obce Horní Moštěnice na místo zvané Švédské šance, kde se
odehrála smutná událost na konci druhé světové války. Během trasy lze prozkoumat bývalý kryt, prohlédnout si pozůstatky
polního opevnění Švédů z období třicetileté války, navštívit Beňov a v Dobrčicích posvačit v relaxační zóně u rybníka.
TRASA:
Do Horní Moštěnice se můžete vydat autem nebo z Kroměříže vlakem. Auto lze zaparkovat v ulici Pod Vinohrady u základní školy. Touto ulicí se vydáte do kopce ke křížení s ulicí Čechovou. Po ní vpravo dojdete na okraj obce, kde začíná polní cesta stoupající do mírného kopce. Po 100 metrech se stáčí cesta doprava a dovede vás k turistickému rozcestníku žluté značky. Po značce se vydáte cestou vlevo a asi po 250 m odbočíte doprava na polní cestu, která vás nasměruje k pamětnímu kříži a místu výhledů na Přerov a okolí. Velký kříž s trnovou korunou (foto 1) připomíná tragickou událost z roku 1945, tzv. Masakr na Švédských šancích (více naleznete v historické vsuvce). Pokud se na výlet vydáte v době kvetení nebo zrání třešní, můžete se pod rozkvetlými stromy buď líbat, nebo plody degustovat (foto 2). Od kříže pokračujte po polní cestě dál přibližně 500 m do lesíka Háj po pravé ruce. V lesíku jsou k vidění zbytky opevnění, které vzniklo v době obléhání Přerova Švédy za třicetileté války. Můžete si také prohlédnout
bývalou pozorovatelnu civilní obrany (více o návštěvě tohoto objektu naleznete v historické
vsuvce). V lesíku Háj se vydáte po žluté značce vlevo až na cestu, kudy prochází cyklotrasa č. 6048. Po této cestě doprava vede kratší varianta výletu kolem bývalého mlýna Štulbach, který nyní slouží jako pivní bar (více viz historická vsuvka). Součástí Štulbachu jsou i mokřady a tůně. S výhledy do krajiny (úvodní foto) se po cyklotrase dostanete zpět do obce Horní Moštěnice. Pokud zvolíte delší variantu trasy, vydáte se při setkání s cyklotrasou doleva a půjdete stále po žluté značce, až doputujete k hlavní silnici do obce Beňov, rodné obce biskupa Stojana (založil humanitární organizaci Českou katolickou charitu). Dále zahnete doprava do centra obce, kde vás u památníku T. G. Masaryka opustí žlutá značka. Tu už následovat nebudete a začne vás provázet cyklotrasa č. 6138. Vydáte se středem Beňova kolem památníku biskupa Antonína Cyrila Stojana, Stojanovy lípy, kostela svatého Františka z Assisi a dětského hřiště až na její konec. Na konci obce vlevo začíná polní cesta, po které vede cyklotrasa č. 6138, a dojdete po ní až do obce Dobrčice. Před prvním domem v Dobrčicích se vydáte cestou vlevo z kopce dolů a po 100 m ještě jednou zabočíte vlevo k relaxační zóně s rybníkem, kde je i dětské hřiště. Od rybníka si můžete udělat i odbočku do lesa a navštívit přírodní památku Přestavlecký les, anebo se ihned vydáte zpět do vesnice, kde cestou minete kapličku Panny Marie a obecní úřad. Po 100 m začíná vpravo cesta, kterou přejdete stejně jako následující most přes říčku Moštěnku. Ulicí Hliníky v Horní Moštěnici dorazíte k zámecké zahradě. Nejen přes plot zahrady je možnost si prohlédnout významný strom Moštěnický jinan. Jde o strom asi 170 let starý a více naleznete v biologické vsuvce. Od zámku půjdete ulicí Dr. A. Stojana a první ulice vpravo do kopce je ulice Pod Vinohrady, odkud jste vyrazili na cestu.
Z HISTORIE:
MASAKR NA ŠVÉDSKÝCH ŠANCÍCH
Na tomto místě bylo zavražděno 265 karpatských Němců, Maďarů a Slováků, včetně žen a dětí. Jedná se tedy o pietní místo pro mnohé, kteří na událost vzpomínají nebo jsou potomci zemřelých. Dobové události popisuje i kniha Lenky Chalupové s názvem Kyselé třešně, pojmenovaná právě kvůli třešňové aleji, kde se masakr odehrál (zde se můžete s dětmi zamyslet, proč autorka nazvala román Kyselé třešně a proč místní pamětníci neradi jí právě ony třešně).
POZOROVATELNA CIVILNÍ OBRANY
Budete-li mít štěstí, narazíte u pozorovatelny civilní obrany na partu dobrovolníků, kteří se snaží tento dlouho chátrající objekt uklidit a díky jejich snaze začíná mít objekt podobu muzea, s mnoha zajímavými dobovými artefakty. V letech nedávných sloužila pozorovatelna lidem bez domova, a tak to podle toho i na místě vypadalo. V roce 2021 trojice studentů požádala obec Horní Moštěnici o pronájem. Jejich cílem je bunkr vyčistit, opravit a zpřístupnit lidem. Zejména pak o víkendu vás za dobrovolný příspěvek tito nadšenci objektem provedou a podají vám historický výklad o tomto místě. Návštěva pozorovatelny, za její obnovou stojí mnoho dobrovolné práce, může být zejména pro děti velkým zážitkem. Zde je možné s dětmi mluvit nejen o historických souvislostech, ale také o dobrovolnictví jako takovém. Je šlechetné pro obecné dobro poskytnout zdarma svou práci. Rozvíjí to pocit sounáležitosti jak s lidmi, tak s prostředím, ve kterém žijeme.
MLÝN ŠTULBACH
Mlýn Štulbach je v kronikách zmíněn již v roce 1320. Název pochází od slova „stvola“, staroslovanského pojmenování druhu vrby, která hojně rostla na březích stejnojmenné řeky, nyní nazývané Moštěnka. Vesnice a tvrz Štulbach se rozprostírala asi 1 km východně od Horní Moštěnice. Ještě na počátku 19. století zde stála zřícenina tvrze. Na místech bývalé vesnice mlynář Otáhal postavil mlýn Štulbach („Štolbach“). I ten ve 20. století chátral a zarůstal vegetací, až téměř zcela zanikl. Před několika lety vznikla myšlenka tomuto místu vrátit jeho zaniklou slávu. Celý projekt byl dokončen v roce 2021 jako centrální objekt s přilehlými vodními plochami. Součástí Štulbachu jsou i rozsáhlé vodní plochy propojené do jednoho celku. Tento celek se skládá z několika mokřadů a tůní, spojených původním mlýnským náhonem, které ústí do vodní nádrže a odtud zpět do Moštěnky.
Z BIOLOGIE:
MOŠTĚNSKÝ JINAN
Moštěnský jinan s obvodem kmene 274 cm je vzhledem k neobvyklému tvaru koruny (výška 8 m, šířka 19 m) v rámci svého druhu považován za raritu. Jde o jinan dvoulaločný, nazývaný též Ginkgo biloba, samičí strom asi 170 let starý. V roce 1998 byl vyhlášen památným stromem. Jinan je obrovský, opadavý strom. Řadí se mezi jehličnany, i když jeho listy jehlice vůbec nepřipomínají. Je to živá fosilie, na území dnešní Evropy a Severní Ameriky byla rozšířená už před asi 270 miliony lety. Po dlouhou dobu byl považován za vyhynulý, protože vědci jinan nacházeli pouze jako fosilie, neboli otisky v kamenech a zkameněliny. Až zhruba před 200 lety v jedné zapomenuté čínské provincii objevili několik rostlin ginkgo. Získali sazenice a rozšířili ho zpátky do celého světa.
LÉČIVÉ VLASTNOSTI:
Ginkgo se užívá zejména při kardiovaskulárních problémech (srdečně-cévních). Poněvadž rozšiřuje a zpružňuje cévy, hodí se jako lék i prevence mozkové mrtvice i infarktu myokardu. Dále se používá při různých mozkových problémech – zlepšuje paměť, dodává psychické síly, při hučení v uších, závratích atd. Zlepšuje neuronové spoje po úrazech mozku atd. Užívá se i při Alzheimerově chorobě. Je vhodný i při nedokrvení končetin, náchylnosti na krvácení z nosu, žilních problémech, praskání cévek (fragilita kapilár), hemoroidech, arterioskleróze či bérlist ginkga cových vředech. Semena se taktéž užívají při astmatu, hrudním kašli a zahlenění.