5. zastavení – Masarykovo náměstí

Kostel sv. Jana Křtitele

Piaristický kostel vyrostl na místě středověké komendy johanitů se špitálem a kostelem. Tento objekt věnoval biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna piaristům, kteří k němu přistavěli budovu dnešní konzervatoře a teprve poté na jejím místě nechali vystavět nový monumentální barokní chrám dokončený v roce 1767. Kupolový chrám s oválnou lodí a dvojicí hranolových věží svou dispozicí, a především tvarem průčelí navazuje na vídeňský kostel sv. Petra.

Kovářská brána v Kroměříži

Dnes už neexistující Kovářská brána bývala jednou ze tří původních městských bran, které strážily vstup do historického města. Byla to hlavní a nejdůkladněji opevněná brána, do které ústily hlavní dálkové cesty od Brna a Olomouce. Její podobu se zděným mostem přes hradební příkop známe pouze ze starých vyobrazení. Mělo jít o gotickou hranolovou věž s průjezdným přízemím ze 14. až 15. století obklopenou městským opevněním. V 16. a 17. století Kovářskou bránu doplnila dvojice vysokých věží a celek plnil funkci dobře hájitelné pevnosti. Svůj název brána získala podle kovářů, kteří v její blízkosti měli své dílny kvůli hrozbě požáru vně opevnění.

Budova Justiční akademie

Jedna z nejvýznamnějších novorenesančních staveb na Moravě byla vystavěna v letech 1875–1877 podle návrhu architekta Gustava Meretty. Budovu zdobí sochy Antonína Tomáše Becka představující alegorie vědy, architektury, sochařství a malířství. Najdeme zde ale i další díla, například sochu Jana Amose Komenského nebo kroměřížského rodáka Ferdinanda Stoličky. V budově nejprve sídlila německá reálka a později další vzdělávací instituce. Od roku 1994 je sídlem Justiční akademie, která vznikla na základě zákona o soudech a soudcích jako instituce resortu spravedlnosti pro vzdělávání soudců a státních zástupců a dalších zaměstnanců resortu justice.

Socha T. G. Masaryka – autorem bronzové sochy v životní velikosti je Otto Gutfreund. Odhalena byla 28. října 1928. V červnu 1940 byla odstraněna nacisty, avšak hned po válce byla 28. října 1947 obnovena. Bohužel ne na dlouho. Už v červnu 1953 byl pomník z iniciativy Alexeje Čepičky a za pomoci Lidových milicí znovu odstraněn.

Teprve po sametové revoluci se památník T. G. Masaryka dočkal důstojného s trvalého umístění. Za pomoci odborníků z Národní galerie v Praze odlila slévárna v Dolní Lhotě u Blanska zrekonstruovanou plastiku, která byla na dnešním místě slavnostně odhalena 7. března 1993.

Max Švabinský – Rodný dům

Max Švabinský právem patří k nejvýznamnějším rodákům města Kroměříže. Tento slavný český malíř a grafik, jehož mimořádný talent a smysl pro detail ho proslavily i v zahraničí, se narodil 17. září 1873 právě v tomto skromném domě v dnešní Jánské ulici. Rodný dům Maxe Švabinského zůstává trvalou připomínkou jeho skromných začátků i hlubokého spojení s Kroměříží, která ovlivnila jeho celoživotní dílo.

Švabinského díla, od olejomaleb po grafiku, odrážejí jeho citlivost k přírodě a harmonii, kterou poznal již v dětství. V nedalekém Muzeu Kroměřížska je vystaveno přes 130 jeho originálních děl, včetně významných obrazů jako „Žlutý slunečník“ a „Splynutí duší“. Tato sbírka představuje největší veřejnou kolekci jeho tvorby a přibližuje jeho umělecký vývoj i odkaz.