Trasa 4: Dětská výprava za poznáním

HLAVNÍ BOD TRASY:

1 – Tylova ulice – katovna

Začínáme tam, kde mnohé cesty (i životní) končily – u kata. Domek kata, katovna stávala přímo u hradební zdi uvnitř města. Takové umístění katovny uvnitř městských hradeb je vzácný případ, většinou měli kati domky až za městskými hradbami. Dnes už katův domek nestojí, místo něj je na konci Tylovy ulice parkoviště firmy Wachal. Místo, kde kat „úřadoval“, bylo ovšem od katovny poměrně daleko. Popravčí vrch bylo místo pod Barbořinou poblíž dnešní Lutopecké ulice. Kat byl nejen člověk, který vykonával hrdelní právo, ale byl také lékařem pro chudé (vzhledem ke znalostem anatomie), zvěrolékařem, městským rasem a tam, kde byla městská kanalizace, se často staral i o její čištění.

HLAVNÍ BOD TRASY:

2 – Tylova ulice – separační zeď

Za kostelem Nanebevzetí Panny Marie stojí zbytek tzv. separační zdi, postavené k oddělení židovské části města od křesťanské. Ve výklencích byly původně malby s výjevy ze života Panny Marie. V současné době je zdobí pohledy na Kroměříž a okolí. Lidé je často považují za veduty (geograficky přesné pohledy na město), jde ale jen o reprodukce starých fotografií města.

HLAVNÍ BOD TRASY:

3 – Kašna na Riegrově náměstí

Zajímavé je, že každá část kašny – nádrž, socha a sokl – pochází z jiné doby, dokonce z různých století. Památka se jmenuje „Kašna s puttem na delfínu“. Putto (italsky děťátko) představuje nahé dítko podobné andílku, delfín ale vypadá spíše jako sladkovodní ryba, dokonce při podrobném prozkoumání s vyznačenými šupinami. Autor sochy měl asi v 18. století o delfínech zvláštní představy…

HLAVNÍ BOD TRASY:

4 – Morový sloup na Riegrově náměstí

Sloup Nejsvětější Trojice nechali postavit z pískovce kroměřížští měšťané z vděčnosti po překonané epidemii moru v roce 1715. Sloup pod hlavním sousoším je vysoký 12 metrů (docela výška). Sochy ve spodní části představují svaté Wolfganga (na čestném místě o trochu výše než ostatní), Šebestiána, František Xaverského, Karla Boromejského, Eligia, Rozálie a Anny.

HLAVNÍ BOD TRASY:

5 – Masarykovo náměstí – městský znak

V rohu náměstí se v dlažbě nachází vydlážděný městský znak. Ten se skládá z bílých (stříbrných) kuželů na červeném poli ve dvou řadách nad sebou a se středovým štítkem uprostřed, na němž jsou dva vinařské nože. Původní stříbrné kužely odkazují na znak zakladatele města Bruna ze Schauenburku. Jejich počet se měnil, až za biskupa Dietrichsteina se pro další užívání městský znak ustálil. Od té doby má vždy v horní řadě čtyři a ve spodní řadě dva stříbrné kužely. Dietrichstein také přidal právě ony nože, jako odkaz ke svému jinému panství – k Mikulovu, kde spravoval ohromné vinice. Zhruba v místě, kde je dnes v dlažbě kroměřížský městský znak, stála hlavní městská brána, do níž ústily nejdůležitější dálkové cesty – od Brna a Olomouce – a na ni navazoval most za hlubokým hradebním příkopem. Zbourána byla v roce 1857.

HLAVNÍ BOD TRASY:

6 – Jánská ulice č. p. 26 – čokoládovna Yesterka

Putování po městě a nasávání poznatků a informací si zaslouží občerstvení, odměnu a něco na posilněnou. Tím vším může být čokoláda z kroměřížské výrobny čokoládových pralinek Yesterka. Pralinky tu vyrábějí od roku 2015 za použití nejkvalitnější belgické čokolády bez chemických přísad v malých sériích. Mají různé velikosti, tvary, samozřejmě náplně (ganáže) s příchutěmi, koření, bylinek, vanilky či ovoce. Stojí za ochutnání a dá se tu pořídit zajímavý a ochutnání hodný suvenýr nebo dáreček z Kroměříže.

HLAVNÍ BOD TRASY:

7 – Velké náměstí č. p. 36 – zrcadlové bludiště

V domě, kde před více než 100 lety sídlila kavárna Corso a kinematografické divadlo se dnes ve dvou podlažích nachází zrcadlové bludiště. Vlastně hned několik bludišť: křišťálové bludiště tvořené 200 zrcadly a čirými skly, klasické zrcadlové bludiště s 80 zrcadly, dětské zrcadlové bludiště. Bloudění v těchto prostorech je radost a zábava a nebojte se, nejde tu bloudit na věky, prozatím všichni v pořádku zrcadlové království opustili. Kromě bludišť se návštěvníci mohou díky optickým klamům pobavit různými kaleidoskopy, podívat do nekonečné studny a v křivých zrcadlech zjistit, že vlastně vypadají úplně jinak…

HLAVNÍ BOD TRASY:

8 – Sněmovní náměstí – zámecká věž

Arcibiskupský zámek upoutá zdálky i zblízka majestátní zámeckou věží, která je jednou z nejvýraznějších dominant města. Věž je možné navštívit v rámci prohlídky zámku, ale také samostatně. Vysoká je 84 metrů a vyhlídkový ochoz, z něhož je nádherný pohled shora na město i okolí, je ve výšce 40 metrů. Rozhodně stojí za to vystoupat 206 schodů a klidně si je přepočítejte… Tak hurá vzhůru!

HLAVNÍ BOD TRASY:

9 – Sněmovní náměstí – strážní budky

Červenobílé strážní budky před hlavním vstupem do zámku mají heraldické barvy olomouckého arcibiskupství. Není jasné, od kdy před zámkem stojí, poprvé jsou vidět na fotografiích z konce 19. století. Účel měly spíše ozdobný, jsou tak malé, že se do nich gardista i s výstrojí vleze jen stěží. Arcibiskupská knížecí garda plnila funkci hlavně reprezentativní, před zámkem stávala jen při výjimečných událostech. Replika gardistické uniformy je k vidění v Muzeu Kroměřížska.

HLAVNÍ BOD TRASY:

10 – Sněmovní náměstí – Mlýnská brána

Mlýnská brána je jedinou dochovanou městskou branou, která zůstala stát nejspíš proto, že v její horní části vede chodba, která spojuje zámek s nedalekým kostelem sv. Mořice. Brána totiž patřila spolu s dalšími navazujícími budovami do majetku olomouckých biskupů a arcibiskupů, nemohla tedy podlehnout zkáze při rozšiřování města.

HLAVNÍ BOD TRASY:

11 – Podzámecká zahrada – minizoo

Na minizoo se zvířaty narazí návštěvníci Podzámky hned za vstupem z ulice Na Kopečku. V pěti velkých klecích a voliérách tu „bydlí“ opice, draví ptáci, papoušci. Jen o kousek dál jsou další výběhy, jejichž obyvateli jsou nejrůznější ptáci okrasní i domácí (husy, krůty, slepice, kachny), daněk, kozy, a voliéra s drobným místním ptactvem. Ke zvířeně se řadí také pávi, které je možné potkat volně na cestičkách a kteří se hlásí o pozornost typickým a uši rvoucím křikem.

HLAVNÍ BOD TRASY:

12 – Podzámecká zahrada – Chotkův rybník

Rybník nese název po arcibiskupovi Ferdinandovi Maria Chotkovi. V pohádce Peklo s princeznou se zde odehrála jedna z prvních scén, ve které malá princezna strčila prince do vody, aby ho pak musela zase zachraňovat. Na břehu rybníka se konala zahradní slavnost se setkání obou králů (Petr Nárožný a Václav Postránecký) a v závěru pohádky také svatba princezny Anety (Tereza Voříšková) a prince Jeronýma (Jiří Mádl). A zazvonil zvonec… Pohled na zámek z břehu Chotkova rybníka je opravdu nádherný, tak si udělejte foto jako z pohádky!