Trasa 7: Malá procházka po Velkém náměstí

HLAVNÍ BODY TRASY:

1 – Radnice, č. p. 115

Jednou z dominant Velkého náměstí je budova radnice. Postavena byla v letech 1553–1561 v renesančním stylu. Původní stavba byla pouze jednopatrová, V prvním patře zasedala městská rada v čele s purkmistrem, umístěn tu byl i městský archiv. V přízemí sídlily krámky. Po dobytí města Švédy (1643) byla radnice vážně poškozena a o její opravu se postarali tehdejší měšťané a také biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna, jak udává nápis na zdi ve vestibulu radnice. V polovině 19. století byla radnice rozšířena o druhé patro, kde tehdy sídlil okresní soud a hejtmanství. Významnou proměnou prošla budova i její interiér po 2. světové válce. Výrazným prvkem radnice je 40 metrů vysoká hranolová věž s otevřeným ochozem, vstupuje se do ní z vnějšího schodiště a na jejím vrcholu jsou umístěny na všech čtyřech stranách unikátní dvouciferníkové hodiny (horní ciferník ukazuje hodiny, spodní minuty), které v roce 2020 prošly kompletní rekonstrukcí. V současné době v prostorách radnice sídlí vedení města, některé odbory Městského úřadu Kroměříž, nachází se tu obřadní síň využívaná při slavnostních příležitostech a obřadech a zasedací místnosti úřadu.

2 – Měšťanský dům, č. p. 20

Dnešní hotel U Zlatého kohouta. V dnes prázdném štukovém poli mezi okny byl původně výjev Korunování Panny Marie. Nad pilířem na nároží do Kovářské ulice je umístěn znak kardinála Františka z Ditrichsteina. Atiku domu zdobí neoklasicistní nedávno restaurované sochy Malířství, Architektura, Sochařství a Hudba. Z terasy, která je přístupná veřejnosti, je rozhled po celém náměstí i širokém okolí.

3 – Pivovar Černý orel, č. p. 24

Jeden z nejstarších a nejlépe dochovaných měšťanských objektů (první zděná stavba tu vyrostla po roce 1436) navazuje na tradici šenkovních a várečných domů na náměstí – sídlí tu malý soukromý pivovar. Název pivovaru pak odkazuje na v 18. století v domě sídlící lékárnu U Černého orla.

4 – Obecní dům, č. p. 33

Jednopatrový dům na široké parcele patří městu od roku 1764. Na domovním průčelí se nachází znak města. Sídlí tu část městského úřadu, v přízemí je služebna městské policie.

5 – Dům U Zlatého slunce, č. p. 34

Měšťanský dům původně z 15. století prošel renesančními, barokními i klasicistními úpravami. Hlavní průčelí má zachovanou podobu z 2. poloviny 19. století. V domě, kde dnes najdeme restauraci Vodní meloun, se narodil zapomenutý režisér světového jména Robert Land, jehož připomíná pamětní deska.

6 – Kavárna Corso, č. p. 36

Stejně jako o stavební úpravy sousedního objektu č. p. 37, postaral se o secesní přestavbu tohoto domu architekt Felix Skibinský. Ten na fasádu umístil pohádkové pozdně secesní motivy. V domě bylo v první polovině 20. století umístěno „kinematografické divadlo“. Také dnes je možné si odsud odnést nezapomenutelné zážitky, sídlí tu totiž zrcadlové bludiště.

7 – Hotel Centrál, č. p. 37

Původně šenkovní dům byl od 2. poloviny 19. století vždy hotelem nebo restaurací, a to až do nedávné doby. Zajímavým prvkem je bohatě zdobená kovová mříž, kterou podle návrhu architekta Skibinského zhotovil 1896 místní kovář František Lukeš.

8 – Muzeum Kroměřížska, č. p. 38

Dům se nazýval Kapitulní nebo též Vrchnostenský. Sloužil totiž biskupovi a olomoucké kapitule při katedrále sv. Václava. Budovu nechali několikrát přestavět olomoučtí biskupové a po jejím zničení Švédy také biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna, který ji využíval k bydlení. Svědčí o tom heraldická deska na fasádě v úrovni 1. patra. V současné době tu sídlí Muzeum Kroměřížska.

9 – Regentský dům, č. p. 39

Reprezentativní dům získal pojmenování po regentovi biskupských panství Janu Mikulášovi Reiterovi z Hornbergu, který nechal v polovině 17. století sjednotit dvě budovy. Jedna z nich má na fasádě sgrafity s motivem Posledního soudu.

10 – Vrchnostenský dům, č. p. 41

Městský dům s neobvyklým půdorysem a řadou pozoruhodných architektonických detailů. Pro admini-
strativní potřeby své kanceláře (byla tu biskupská účtárna) jej zakoupil a nechal upravit biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Zajímavostí je portál s biskupským erbem kolem bočních dveří a kamenná profilovaná ostění všech oken. Dnes v domě sídlí kavárna.

11 – Lontanův dům, č. p. 42

Velmi ceněný dům s původní středověkou dispozicí, renesanční přestavbou a barokním průčelím. Jméno nese po svém majiteli Janu Adamovi Lontanovi, městském notáři a později purkmistrovi. Sídlí tu hotel Purkmistr a kavárna. Přízemní prostory mají klenuté stropy a v zadní části kavárny je zachovaná štuková výzdoba kleneb.

12 – Dům U Zeleného stromu, č. p. 47

Vznikl kolem roku 1500 na tradiční úzké parcele. Na konci 17. století jej vlastnil rytec kroměřížské biskupské mincovny Kryštof Baltazar Hofman. Zajímavý je především tím, že tu během zasedání sněmu 1848 bydlel Alexander von Bach, rakouský ministr vnitra a spravedlnosti, jehož jméno je spojeno s potlačením liberálního vývoje v zemi a internací K. H. Borovského do Brixenu. Pamětní deska na domě však připomíná jiného významného hosta – v roce 1865 tu pobýval Miroslav Tyrš.

13 – Dům U Zlatého jelena, č. p. 50

Rozsáhlý trojkřídlý barokní dům vlastnil na začátku 19. století významný moravský národohospodář Anton von Kaschnitz, později tu sídlila Vrbíkova kavárna. V době konání říšského sněmu 1848/1849 tu měl základnu slovanský poslanecký klub a z oken tu k lidem na náměstí hovořili František Ladislav Rieger a František Palacký.

14 – Dům U Zlatého lva, č. p. 106

Jeden z nejvýstavnějších měšťanských domů z 16. století. Po přestavbě v 70. letech 17. století v něm sídlila hlavní městská lékárna. Budovu zdobí na horní atice pětice bust antických císařů, které v 18. století vytvořil kroměřížský sochař František Ondřej Hirnle. Lékárna (a ordinace lékařů) v něm sídlí i nyní.

15 – Měšťanský dům, č. p. 109

Původně renesanční dům zdobí v nice na průčelí socha Panny Marie Křtinské a medailony účastníků Ústavodárného sněmu 1848 Karla Havlíčka Borovského a Františka Augustina Braunera. Dnes dům slouží jako hotel.

16 – Hotel Haná, č. p. 110

Dům z 16. století nechal Jan Simon, majitel proslulé továrny na uzeniny, přebudovat v 19. století na hostinec a později hotel dnes známý pod názvem Haná. Přestavby v 50. letech 20. století a nedokončená stavební úprava z let 2000–2001 jej proměnily k nepoznání a momentálně je objekt prázdný a chátrá.

17 – Dům P. J. Vejvanovského, č. p. 112

Měšťanský dům raně renesančního původu vlastnil a přestavěl v letech 1666–1693 Pavel Josef Vejvanovský, kapelník a skladatel biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna a tehdejší ředitel kůru kostela sv. Mořice.

18 – Mariánský sloup se sochou Panny Marie na Velkém náměstí

Postaven byl v roce 1681 jako poděkování za překonání morové epidemie. Sochy stojící na úpatí sloupu představují svatého Václava, svatého Mořice, svatého Rocha a svatého Floriána. Od roku 1978 je sloup kulturní památkou, v letech 2020 a 2021 prošel poslední rekonstrukcí včetně zlacení sochy Panny Marie na vrcholu.

19 – Kašna s puttem na delfínu

Původní objekt barokní kašny vznikl patrně při obnově města po třicetileté válce. Vzhled sousoší se čtyřmi delfíny (chrliči) je inspirován Fontanou del Tritone v Římě. Chlapec na delfínu symbolizuje „přátelský vztah“ a ztvárňuje vstřícný poměr biskupa Lichtensteina k městu. Má pohledovou vazbu na opodál stojící morový sloup.

20 – Lavička Václava Havla

Dvojici křesílek s kruhovým stolem, jímž prorůstá kmen lípy, se nachází v severní části Velkého náměstí před Regentským domem č. p. 39. Autorem symbolu vzájemného dialogu a porozumění je architekt a designér Bořek Šípek. V Kroměříži je „lavička“ od roku 2016 a byla první Lavičkou Václava Havla na Moravě.

21 – Pomník Jana Milíče z Kroměříže

Pomník kazatele a církevního reformátora předhusitské doby Jana Milíče z Kroměříže stojí v travnaté ploše před Muzeem Kroměřížska č. p. 38. Jeho autorem je Bedřich Hanák a zhotovený je ze slezské žuly. Jan Milíč v Kroměříži nějakou dobu působil. Byl církevním hodnostářem i císařským úředníkem, dokonce spolupracovníkem a posléze paradoxně odpůrcem Karla IV.