Délka: 1,7 km
Časová náročnost: 35 min (bez prohlídky jednotlivých míst)
Židé žili v Kroměříži již v období středověku. První zmínka o nich je z roku 1322, a to v listině, kterou Jan Lucemburský povolil olomouckému arcibiskupovi mít ve vybraných městech včetně Kroměříže po jednom „lichevním židovi.“ Židé pobývali v uzavřené části Kroměříže (vymezené zhruba dnešními ulicemi Moravcova a Tylova) oddělené od ostatního města vysokou zdí, jejíž část za kostelem Nanebevzetí Panny Marie se dodnes dochovala. Se zvyšujícím se počtem židovských obyvatel rostla také jejich privilegia, která jim potvrzovali olomoučtí arcibiskupové. Židé tak měli k dispozici synagogu, vlastní židovský hřbitov, školy a bylo rovněž stanoveno, že v židovské čtvrti smí stát 21 domů. Toto ghetto tvořilo do roku 1851 samostatnou politickou obec, poté bylo připojeno k městu. Krátce před tím se kroměřížským židům dostalo náboženské svobody.
K zániku židovské obce došlo za 2. světové války, kdy byli židé deportování do koncentračních táborů a tam systematicky vyvražďováni. O život tak přišlo 259 kroměřížských židů. Právě jejich osud dnes připomínají kameny zmizelých (stolpersteine, doslova přeloženo „kameny, o které je třeba klopýtnout“). Jedná se o dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku před domem, kde oběti holokaustu žily. V Kroměříži je jich aktuálně 15 a jsou instalovány na čtyřech místech.
Informace o této trase najdete po načtení QR kódu.


 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                