Trasa 8: Hlavu vzhůru

TRASA 8: HLAVU VZHŮRU
Délka: 1,2 km
Časová náročnost: 30 min.

Při procházce Kroměříží (ale platí to i v případě jiných měst a míst) věnujeme největší pozornost zajímavostem zaznamenatelným na první pohled, objektům, které se přímo nabízejí, krásám, které máme v zorném poli a téměř vždy v úrovni očí. Občas sklopíme zrak k zemi, abychom se podívali, na co a kam šlapeme – ať už z důvodů vlastní bezpečnosti nebo zvědavosti. Málokdy ale zdvihneme oči vzhůru, málokdy se zastavíme, zakloníme hlavu a upřeme svůj zrak do výšky. A tak nám mnohdy unikají zajímavé věci, poutavá místa, působivé detaily, unikátní drobnosti i obrovské objekty, které bereme jako samozřejmost, prostě tam nahoře jsou… Tak vzhlédněte spolu s námi a seznamte se s detaily některých staveb, se zajímavostmi týkajícími se věží, sloupů, atik budov. Přinášíme pár tipů, dál už můžete pokračovat sami. Tak: hlavu vzhůru!

HLAVNÍ BODY TRASY:

1 – Pamětní deska Františka Václava Peřinky

Nad vchodem do restaurace Radniční sklípek se nachází pamětní deska připomínající historika Františka Václava Peřinku. Ten sice nebyl kroměřížským rodákem, ale zanechal nám monumentální Dějiny města Kroměříže, které jsou dovedeny do roku 1777, tedy do povýšení olomouckého biskupství na arcibiskupství. F. V. Peřinka má čestný hrob na zdejším městském hřbitově.

2 – Sochy na terase hotelu U Zlatého kohouta

Atiku domu č. p. 20 na rohu Velkého náměstí a Kovářské ulice – dnes Hotel U Zlatého kohouta – zdobí neoklasicistní nedávno restaurované sochy Malířství, Architektura, Sochařství a Hudba. Z terasy, kterou čtveřice soch lemuje a která je přístupná veřejnosti, je rozhled po celém náměstí i širokém okolí města. Nad pilířem domu na nároží do Kovářské ulice je umístěn znak kardinála Františka z Dietrichsteinu.

3 – Věž radnice a atypické dvouciferníkové hodiny

Typickým znakem čtyřicetimetrové čtyřboké věže renesanční radnice, ve které až do 60. let 19. století pobýval hlásný, jsou dvouciferníkové hodiny umístěné ze všech čtyř stran. Horní ciferník ukazuje hodiny, dolní minuty. Jsou původní, ale třeba na pohlednicích z počátku minulého století můžeme vidět klasický ciferník. Stejně tak v polovině 19. století zmizelo schodiště, které bylo obnoveno v 60. letech 20. století. Původně jednopatrová budova byla doplněna o další patro v polovině 19. století.

4 – Sloup Nejsvětější Trojice

Jako poděkování a oslava překonání poslední morové epidemie v Kroměříži roku 1716 vznikl morový sloup Nejsvětější Trojice na Riegrově náměstí. Autorem soch byl Jan Václav Sturmer. Kromě soch Ježíše s křížem, Boha Otce s trojúhelníkem nad hlavou jako symbolem trojjedinosti a holubicí symbolizující Ducha svatého můžeme snadno identifikovat jednoho z nejznámějších bojovníků proti moru a zároveň patrona střelců sv. Šebestiána, jehož tělo je probodeno zlatými šípy.

5 – Kaple sv. Jana Nepomuckého

Při pečlivém pohledu zpovzdálí na Emeritní dům (č. p. 150) na Riegrově náměstí je vidět věž kaple sv. Jana Nepomuckého. Tato „skrytá“ kaple je součástí Emeritního domu. Vstup do ní je v přízemí domu portálem, kaple uvnitř zabírá výškově dvě podlaží a je uzavřena vysokou plackovou klenbou. Klenba je vyzdobena malířskou nástěnnou výzdobou, která zpracovává scénu oslavy Jana Sarkandera.

6 – Věž kostela Nanebevzetí Panny Marie

Věž farního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, jejíž socha se nachází v nice průčelí chrámu, má sice na první pohled stejnou barokní podobu jako celý kostel, ale na druhý pohled si můžeme všimnout, že její půdorys není rovnoběžný s hlavní budovou. Je to dáno tím, že věž má středověké základy a zůstala stát i po zbourání původního chrámu. Pátého května 1945 byl během vyvěšování vlajky z okna věže jako oslavy vítězství zastřelen Josef Mlčák, jehož památce je věnována pamětní deska na zdi kostela.

7 – Busty na atice domu U Zlatého lva

Jeden z nejvýstavnějších domů na Velkém náměstí U Zlatého lva (č. p. 106) zdobí na horní atice pětice bust antických císařů, které v 18. století vytvořil kroměřížský sochař František Ondřej Hirnle. Ten je autorem – mimo jiné – náhrobku olomouckého biskupa Leopolda Egkha v kostele sv. Mořice nebo výzdoby Manského sálu v Arcibiskupském zámku.

8 – Mariánský sloup se sochou Panny Marie

Mariánský sloup na Velkém náměstí vznikl jako reakce na morovou epidemii z roku 1680. Autorem stavby byl biskupský architekt Giovanni Pietro Tencalla, plastiky vytvořili bratři Zürnové. Jedná se o sochu Panny Marie s Ježíškem stojící na vrcholu sloupu, kolem kterého se na soklu nacházejí čtyři svatí – Florián jako patron boje proti moru, Václav jako kníže české země a patron biskupského chrámu v Olomouci, Mořic jako patron kolegiátního kroměřížského chrámu a Roch jako symbol boje s morovou epidemií.

9 – Prampouchy v Lennonově uličce

Spojnici mezi Velkým náměstím a Ztracenou ulicí je Lennonova ulička. Nahoře na náměstí i dole ve Ztracené ulici tvoří vstup do ní valeně klenuté průchody a zdi protilehlých domů uličky spojují ve výšce rozpěrné oblouky – takzvané prampouchy. Její vznik není jasné doložen – mohla vzniknout ve 13. století jako zkratka mezi náměstím a severovýchodním opevněním, ale mohla být vytvořena až v pozdním středověku jako „protipožární“ ulička.

10 – Věž Arcibiskupského zámku

Zámecká věž je dominantou celého města. Byla celkem třikrát zničena – poprvé v roce 1643 během obléhání města švédskými vojsky, podruhé roku 1752, kdy byla zachvácena požárem stejně jako velká část zámku a města, a naposledy v květnu roku 1945, kdy ji zasáhl projektil ustupující německé armády. Současná podoba věže tyčící se do výšky 84 metrů tak pochází z roku 1947. Z ochozu ve výšce 40 metrů, kam lze vystoupat po 206 schodech, je kouzelný pohled na město i okolí.

11 – Mlýnská brána s knížecí chodbou

Mlýnská brána je jedinou z původně tří a poslední dochovanou městskou branou. Budovou „gardisky“ – strážnice a zázemí biskupské a arcibiskupské gardy – je propojena s Arcibiskupským zámkem. V horním patře Mlýnské brány prochází souvislá renesanční „knížecí chodba“. Vychází v úrovni prvního patra z jihozápadního nároží zámku, přes zmíněnou bránu a přes dnešní budovu Arcibiskupského gymnázia (dříve podél vrcholu hradeb) prochází až do kostela sv. Mořice. Umožňovala projít ze zámku do kostela.

12 – Věže kostela sv. Mořice

Věže chrámu sv. Mořice mají dnešní podobu až z roku 1850. Do té doby byly o poznání nižší a končily ve výši čtvercové základny. Novogotická oktogonální nástavba je dílem arcibiskupského architekta Antona Archeho. Dostavba věží byla součástí celkové úpravy a dostavby chrámu v duchu gotiky. Současně s věžemi byla zvýšena i střecha chrámu.

13 – Kostel sv. Jana Křtitele

Že je chrám sv. Jana Křtitele zasvěcen zrovna tomuto světci, poznáme podle pískovcového sousoší na vrcholu průčelí, které zobrazuje Ježíšův křest. Na pozadí sousoší můžeme spatřit kupoli nesenou tamburem (válcovitým nástavcem). Pokud se na chrám díváme z Pilařovy ulice, vidíme jen jednu věž a kupoli, takže stavba připomíná chrám sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně.