Trasa 2: Po stopách židovské historie
Délka: 1,7 km
Časová náročnost: 35 min (bez prohlídky jednotlivých míst)
Židé žili v Kroměříži již v období středověku. První zmínka o nich je z roku 1322, a to v listině, kterou Jan Lucemburský povolil olomouckému arcibiskupovi mít ve vybraných městech včetně Kroměříže po jednom „lichevním židovi.“ Židé pobývali v uzavřené části Kroměříže (vymezené zhruba dnešními ulicemi Moravcova a Tylova) oddělené od ostatního města vysokou zdí, jejíž část za kostelem Nanebevzetí Panny Marie se dodnes dochovala. Se zvyšujícím se počtem židovských obyvatel rostla také jejich privilegia, která jim potvrzovali olomoučtí arcibiskupové. Židé tak měli k dispozici synagogu, vlastní židovský hřbitov, školy a bylo rovněž stanoveno, že v židovské čtvrti smí stát 21 domů. Toto ghetto tvořilo do roku 1851 samostatnou politickou obec, poté bylo připojeno k městu. Krátce před tím se kroměřížským židům dostalo náboženské svobody.
K zániku židovské obce došlo za 2. světové války, kdy byli židé deportování do koncentračních táborů a tam systematicky vyvražďováni. O život tak přišlo 259 kroměřížských židů. Právě jejich osud dnes připomínají kameny zmizelých (stolpersteine, doslova přeloženo „kameny, o které je třeba klopýtnout“). Jedná se o dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku před domem, kde oběti holokaustu žily. V Kroměříži je jich aktuálně 15 a jsou instalovány na čtyřech místech.
|
Informace o této trase najdete po načtení QR kódu.
|
HLAVNÍ BOD TRASY:
A – Kameny zmizelých v Kollárově ulici
Kameny zmizelých v Kollárově ulici. Celkem čtyři kusy dlažebních kostek jsou umístěny před domem č. 528/1. Připomínají a uctívají památku lékaře Felixe Pressera a jeho rodiny. Felix Presser zahynul v koncentračním táboře Buchenwald v roce 1940, jeho žena Bedřiška a synové Petr a Tomáš byli zavražděni ve vyhlazovacím táboře Malý Trostinec v Bělorusku v roce 1942. Kroměřížská radnice tyto kameny zmizelých nechala instalovat v dubnu 2019.
ZAJÍMAVOST PO CESTĚ:
1 – Nájemní dům Simonových
Nájemní dům Simonových vybudoval na konci 19. století stavitel Ladislav Mesenský st. V budově sídlila pět desetiletí (v letech 1948–1998) městská knihovna.
ZAJÍMAVOST PO CESTĚ:
2 – Budova Nadsklepí
Na místě zasypaného hradebního příkopu vznikly v roce 1866 pivovarské sklepy (ledovna) a teprve nad nimi vyrostla po dvou letech budova Nadsklepí. To se stalo kulturním centrem a konaly se tu plesy, koncerty besedy, divadelní ochotnická představení. Dnes tu sídlí kino.
ZAJÍMAVOST PO CESTĚ:
3 – Znak města Kroměříže, Kovářská brána
Zhruba v místě, kde je dnes v dlažbě kroměřížský městský znak, stála hlavní městská brána, do ní ústily nejdůležitější dálkové cesty – od Brna a Olomouce. Gotická hranolová věž byla součástí městských hradeb a patřila k ní další průjezdná věž, na kterou navazoval most nad hlubokým hradebním příkopem. Zbourána byla v roce 1857.
ZAJÍMAVOST PO CESTĚ:
4 – Budova radnice
Jedna z dominant města pochází z 16. století a prošla mnoha přestavbami, obnovami a proměnami. Nejhůře poškozena byla po odchodu švédských vojsk z města 1643. Nejvýznamnější přestavba proběhla v 19. století, kdy přibylo 2. patro. Čtvercová radniční věž se honosí originálními hodinami, které mají po dvou cifernících (jeden ukazuje hodiny, druhý minuty) na každou stranu.
ZAJÍMAVOST PO CESTĚ:
5 – Mariánský sloup se sochou Panny Marie na Velkém náměstí
Postaven byl 1681 po morové epidemii. Sochy stojící na úpatí sloupu představují svatého Václava, svatého Mořice, svatého Rocha a svatého Floriána. Od roku 1978 je sloup kulturní památkou.
HLAVNÍ BOD TRASY:
B – Kámen zmizelých ve Vodní ulici u domu č. 83/4
Kámen zmizelých ve Vodní ulici u domu č. 83/4 byl první, který se v Kroměříži objevil, a to v roce 2014. Připomíná Emila Branda, bývalého majitele kavárny v rohové budově, na jejímž místě byla v roce 1930 postavena nová prodejna firmy Baťa. Brand poté žil právě v domě, před nímž je umístěn kámen s jeho jménem a údaji o jeho narození a úmrtí.
HLAVNÍ BOD TRASY:
C – Kameny zmizelých ve Vodní ulici u domu č. 59/17
Kameny zmizelých ve Vodní ulici u domu č. 59/17 – celkem šest kusů – připomínají doktora Löffa, jeho bratry a děti. Ti všichni zmizeli z Kroměříže v roce 1942 a zahynuli v koncentračních táborech v Osvětimi, Raasiku, Malém Trostinci a Terezíně.
ZAJÍMAVOST PO CESTĚ:
6 – Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Městský farní kostel je v rámci Moravy ojedinělým příkladem vrcholně barokní architektury. Historie původní stavby sahá patrně do předlokační doby a o původu existují jen nepřímé doklady. S výjimkou zvonice (dodatečně zvyšované) původní budova zanikla a novodobá podoba vznikla v 18. století.
HLAVNÍ BOD TRASY:
D – Zbytek zdi kolem židovské čtvrti
Zbytek zdi kolem židovské čtvrti. Celé židovské ghetto bylo od okolního města odděleno vysokou zdí, kterou vybudoval biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna zhruba v roce 1680. Pouze část se jí dochovala právě u Emeritního domu a farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zeď byla ve výklencích ze strany kostela původně vyzdobena malbami s výjevy ze života Panny Marie, které se ale nedochovaly. V současnosti výklenky zdobí grafiky s pohledem na Kroměříž a okolí, které tu byly instalovány v rámci turistické sezony Kroměříž 2016 – V barvách, světle, umění.
HLAVNÍ BOD TRASY:
E – Kameny zmizelých v Moravcové ulici před domem č. 259/9
Čtyři kameny zmizelých připomínají od listopadu 2017 před budovou bývalé židovské radnice Joachima Astela, posledního rabína ve městě, a jeho rodinu. Žili v prvním patře někdejší židovské radnice a zahynuli v koncentračním táboře v polské Osvětimi.
HLAVNÍ BOD TRASY:
F – Bývalá židovská radnice
V Moravcově ulici č. 259/9 se nacházela nejvýznamnější budova židovské obce v Kroměříži – židovská radnice. Autorem ojedinělé barokní stavby byl architekt Giovanni Pietro Tencalla. Kromě židovské samosprávy v budově sídlila zimní modlitebna a obydlí rabína. Pozemek na stavbu radnice byl židovské obci věnován biskupem Karlem II. z Lichtensteinu-Castelkorna. Budova byla kolem roku 1720 upravena a svou podobu si zachovala i po rekonstrukci v 80. letech minulého století.
HLAVNÍ BOD TRASY:
G – Dům kultury, místo, kde stála poslední synagoga
Stará židovská synagoga se původně nacházela v Moravcově ulici, a to od roku 1693 do počátku 20. století. Poté byla nahrazena synagogou novou na Komenského náměstí přesně v místě, kde stojí dnešní Dům kultury. Dokončena a slavnostně otevřena byla v roce 1910. V roce 1942 ji nacisté vyhodili do vzduchu.
HLAVNÍ BOD TRASY:
H – Památník od sochaře Olbrama Zoubka
Památník od sochaře Olbrama Zoubka vedle Domu kultury připomíná původní budovu „nové“ synagogy zničené nacisty a je zároveň připomínkou osudu 259 kroměřížských židů, kteří v době 2. světové války zahynuli v různých koncentračních a vyhlazovacích táborech.
